Článek
Dne 1. října bude zahájena ojedinělá výstava mapující více než 70 let historie čtvrti, která se nacházela mezi Jižním předměstím a letištěm na Borech. Nese název V Plzni na Karlově a veřejnosti bude zpřístupněna od 2. října do 30. listopadu v Národopisném muzeu Plzeňska.
Dělnickou kolonii Karlov, kterou tvořilo 10 bloků ulic a žilo v ní více než tři tisíce obyvatel, vystavěly počátkem 20. století Škodovy závody. Život v těsné blízkosti továrny nebyl ovlivněn jen intervaly pracovních směn, ale také naplněn bohatým kulturním a sportovním životem. Čtvrť byla v mnoha ohledech soběstačná, její význam od konce druhé světové války, v důsledku politických a urbanistických změn, však postupně slábl. Čtvrť definitivně zanikla v 80. letech minulého století.
Výstava je výsledkem spolupráce původních obyvatel čtvrti a pracovníků Katedry antropologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, kteří se etnografickým výzkumem Karlova zabývají po dobu dvou let.
"Naším hlavním záměrem bylo představit dílčí výsledky různých druhů badatelských aktivit – od studia archivních pramenů až po rozhovory s pamětníky. Nemalá část výstavy prezentuje dílčí témata života na Karlově tak, jak je vyprávěli samotní aktéři," uvedla členka badatelského týmu Petra Burzová.
Dobové fotografie jsou doplněny leteckými snímky, plány a mapami. Doprovodný text přináší informativní průřez vybranými tématy. Nechybí ilustrační i autentické předměty vázané na různá období života v daném prostředí.
"Výstava je určena jednak pro samotné pamětníky, kteří na Karlově bydleli a s nimiž na výzkumu spolupracujeme, ale samozřejmě i pro širokou veřejnost, včetně studentů místních středních a vysokých škol," uvedl antropolog Laco Toušek z Katedry antropologie FF ZČU.
"Důležité podle mého názoru je, že na výstavě prezentujeme ego materiály samotných obyvatel čtvrti a je výsledkem různých způsobů získávaní dat – archivního výzkumu, participativního výzkumu, biografických rozhovorů apod. Díky tomu prezentujeme Karlov z různých perspektiv – mikrostrukturální i makrostrukturální. Tj. na jedné straně představujeme Karlov z aktérské perspektivy v jeho každodennosti, na druhé straně jej dáváme do vnějšího kontextu s historickými a politickými událostmi, které jej formovaly," doplnil Laco Toušek.
Výstava je pořádána ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a dále by na ni měla navázat monografie.