Od smrti rytíře nebes Josefa Dudy uplynulo 35 let

Josef Duda se narodil 9. srpna 1905 v Bratkovicích u Kralup nad Vltavou a zemřel 7. prosince 1977 v Prostějově.

Celý jeho život byl bytostně spjat s letectvím. V letech 1933 – 1935 byl velitelem Vojenských akademiků ve VLU v Prostějově. V letech 1935 – 1939 působil v Leteckém pluku 3 „Generála – letce M. R. Štefánika“ a stal se velitelem stíhacích letek a perutí v ČSR.

Po 15. březnu 1939 organizoval ilegální odboj a se svou skupinou přešel v červnu protektorátní hranice do Polska, kde vstoupil do dobrovolného zahraničního vojenského II. národního odboje. Působil jako velitel českých letců ve Francii a ve Velké Británii. Válku ukončil v britské hodnosti plukovníka.

Od roku 1945 působil jako velitel VLU v Prostějově, v letech 1945 – 1948 se stal velitelem čs. letectva na Moravě. Když 25. února 1948 nastal čas sluhů, první na ráně se ocitli čs. váleční letci. Josef Duda obdržel od generála Hanuše 3. března 1948 demarši s nařízením okamžitého předání velení VLU. V dubnu byl zproštěn činné vojenské služby, v září přeložen do zálohy a v roce 1949 degradován na vojína-úderníka. Všechny propouštěcí dekrety a rozkazy podepsal Ludvík Svoboda. 

Na dobu, kdy se z elitního vojáka stal nezaměstnaný, dodnes vzpomíná Bedřich Kuchař. Milovník letectví měl to štěstí, že do domácnosti jeho rodičů docházela  řada bývalých vynikajících pilotů, kteří sloužili za druhé světové války v britském královském letectvu.

"Chodili k nám Rudolf Zima, Karel Vildomec a Vilém Sacher. Dudu si pamatuji jako nezlomného muže. Když ho přinutili k odchodu z armády, pracoval jako výpomocný dělník v Hanáckých železárnách Prostějov a posléze jako řidič-závozník. Neměl to lehké ani v soukromém životě - když ho vyhodili z armády, opustila ho manželka. Jediný syn se oženil do tehdejší NDR a tak tady v podstatě zůstal sám," vzpomíná na neradostný úděl rodinného přítele Bedřich Kuchař. S válečnými kamarády se ale Duda scházel v podstatě až do své smrti.

Počátkem ledna 1947 udělila Jeho Výsost král Jiří VI. plukovníkovi Dudovi komandérský kříž Řádu Britského impéria C.B.E. s rytířským titulem The Honnorary Commander of the Most Excellent Order of the British Empire. Ten si ale jeho příbuzní vyzvedli až v roku 1986, kdy jim byl řád předán britským velvyslancem.

V roce 1990 FMNO vrátilo Josefu Dudovi hodnost plukovníka letectva, v témže roce jej prezident Václav Havel povýšil do hodnosti brigádního generála a v roce 2002 jej dekoroval Řádem Bílého lva III. třídy in memoriam za vynikající velitelskou a bojovou činnost.

S daleko větším zpožděním se v Prostějově rozpomínali na svého statečného spoluobčana, přestože v něm prožil 33 let svého života, a nalezl zde i místo posledního odpočinku. Po roce 1995 na městském ústředním hřbitově přibylo označení místa spočinutí  Josefa Dudy. "Je ale smutné, že dosud nikdo neuznal za vhodné změnit na hrobě nápis. Josef Duda je stále pouhým plukovníkem," posteskl si Bedřich Kuchař.