Článek
Voda tehdy brala vše i v místech, kde by to nikdo nečekal. Zatopila sklepy, domy, mosty, školy, nemocnici, podniky, silnice, chodníky, železnici nebo náměstí, kde bylo téměř 80 centrimetrů vody. V ulicích Bohumína byly místo aut k vidění lodě, místo chodců zase plavci. Bohumín byl také odříznutý od telefonního spojení a elektřiny. Na pomoc tehdy přispěchali hasiči, Český červený kříž, armáda i mnoho dobrovolníků.
„Měli jsme vyhlášený stupeň pohotovosti a o vodě jsme dostávali informace od okresního úřadu. Tehdy ještě nebyl na internetu stav průtoku vody. Z okresního úřadu jsme dostali nakreslenou mapku, kam vystoupí voda v nejkrizovější situaci. Centrum Bohumína i nemocnici ve Starém Bohumíně podle ní voda zasáhnout vůbec neměla. Vyzývali jsme občany k zaparkování aut na náměstí. Když jsme objížděli město, sledovali jsme, jak hladina řeky Odry klesá. Jeli jsme také do Starého Bohumína a najednou se tam začala valit voda, ale ne od řeky, naopak od Ostravy,“ vzpomíná starosta Bohumína Petr Vícha.
Bohumín byl pod vodou dlouhých pět dnů. Voda zaplavila přes 80 procent města. Bylo jen málo těch, kteří řádění živlu nepocítili na vlastní kůži. Povodeň zasáhla do života tisíců Bohumínských a ochromila celé město.
„Stali jsme se tak přímými svědky urychlené evakuace zaplavující se nemocnice, při které jsme okamžitě začali pomáhat. Vynášeli jsme pacienty spolu s vojáky a hasiči, pacienti měli kapačky, nosili jsme je do náklaďáků a nevěděli jsme, zda ještě projedou. O hodinu později by to už nebylo možné. Pacienty auta odvážela do Orlové, do Karviné, všude, kam to šlo. Jakmile jsme skončili, tak tak jsme se ještě stihli vrátit do centra města. To bylo ale do půl hodiny neočekávaně zaplaveno. Dodnes se nedá říci, co se stalo, že voda přišla tak náhle. Byla to bezmoc, hladina stoupala a my jsme nemohli nic dělat,“ dodal Vícha.
Když voda konečně opadla, zůstala po ní katastrofální spoušť a zkáza za více než jednu miliardu korun. Podmáčené a vytopené domy, zdevastované prodejny a restaurace, zničené komunikace, uhynulá zvířata, beznaděj, smutek, slzy.
„Nikdy na solidaritu napříč republikou nezapomenu. Dostali jsme spoustu nabídek, darů od lidí, rodin, pro naše zatopené rodiny. Dorazila k nám obrovská spousta humanitární pomoci od vody, přes dezinfekci, baterky, oblečení. Od obcí jsme dostali finanční dary. Jen do konce roku 1997 dostal Bohumín téměř 10 milionů korun. Nezapomínáme na to a když se jinde stane neštěstí, s vděčností pomoc vracíme a posíláme zase my peněžní pomoc postiženým obcím. Když voda tehdy před 15 lety opadla, bojovali jsme o finanční pomoc státu a o odstranění těch největších škod. Získali jsme spoustu dotací na přestavbu nebytových prostor na byty, některé domy jsme museli zdemolovat, dodal Petr Vícha s tím, že povodňové škody se odstraňovaly ještě v roce 2000,“ ukončil Vícha.
Povodeň 1997
Povodeň 1997