Článek
Mnozí obyvatelé Moravských Budějovic už jistě viděli nově vymalovanou Myší díru na ul. Nerudova, nebo o ní alespoň slyšeli. Proč to celé vlastně vzniklo?
Všichni z nás tudy v průběhu našich životů procházíme a myslím, že nebylo člověka, který by tento mostek nevnímal jako šedé, ponuré místo. Nevím, jak vy, ale já vždy tímto místem honem projela/prošla, jen abych rychle byla na druhé straně. To se od nynějška nestane. Myší díra už není šedá. Je barevná, hravá a takovou jsme ji vytvořili společně.
S myšlenkou výmalby jsem přišla za Honzou Švaříčkem a potažmo na tzv. "okrašlovací spolek." Tento nepolitický spolek sdružuje lidi, kteří chtějí zlepšit naše město. Jelikož nebyl nikdo proti, práce mohla začít. A bylo jí spousta. Nejdříve bylo potřeba sehnat povolení od Českých drah. Naštěstí pro nás mají s podobnými výmalbami zkušenosti, takže jsme povolení získali. To nejdůležitější však bylo sehnat dobrovolníky s chutí nám pomoci. Chtěli jsme umění pro lidi a od lidí. Snažili jsme se rozšířit termíny výmalby s předstihem. Roznesli jsme v dané čtvrti letáčky a umístili událost na Facebook.
Byli jsme moc rádi za všechny, kteří nám přišli pomoci. Za každé dítě, mládež, za každého dospělého, který vzal do ruky štětec, váleček či kartáč, odhodil strach a pustil se do díla. Nesmím zapomenout poděkovat i všem těm, kteří nás přišli podpořit svými nápady, myšlenkami a radou.
Díky patří i místním archivářům, se kterými jsme konzultovali téma Mlýnský náhon. Starší z vás si jistě pamatují, že most fungoval dříve jako mlýnský náhon. Proto by bylo škoda se o tom na "malířském plátně" nezmínit. Nápad začlenit toto téma do malby přišel na poslední chvíli díky místnímu obyvateli, jenž nás na to upozornil.
První den jsme mostek penetrovali a domlouvali se na finálních tématech. Jedna strana mostu je tedy Myší díra, druhá Mlýnský náhon a spojuje je spousta myší uprostřed. Během dalších dvou termínů jsme už pracovali s barvami, šablonami a vlastní fantazií. Každý, kdo přišel, měl možnost zapojit se do díla. Děti si většinou vybraly šablonu myší a poté ji přenesli na zeď.
Dospělí malovali na místa dětem nedostupná. Nesmím zapomenout poděkovat také rodině Bretšnajdrových, kteří nám umožnili uskladnit si věci na delší čas u nich (abychom je pokaždé nemuseli vozit) a také ty zapomenuté vypůjčit. Zvláštní poděkování patří všem dětem. To oni si přišli vytvořit budoucnost.
Doufáme, že se vám nová podoba mostku líbí, budete jím rádi procházet a že se k němu všichni budeme chovat s respektem. I kvůli těm, kteří pro tento projekt obětovali svůj volný čas, dali do něj kus sebe a snažili se, aby bylo naše město barevnější.
Dnes a denně procházíme spoustou takovýchto míst. Na místě je tedy otázka - které bude na řadě dál?
Spoluautor článku je Anna Prokopová.
Malují děti i dospělí
Vymalovaný podchod, kterému místní neřeknou jinak než "Myší díra"