Obyčejně neobyčejné menu ochutnali účastníci semináře Bio v regionu

Studenty střední školy (OA, VOŠZ a SZŠ, SOŠS Jihlava) z nově otevřeného maturitního oboru Potraviny a výživa doplnili budoucí kuchaři a číšníci, aby se v půldenním programu podrobněji seznámili s biopotravinami a ekologickým zemědělstvím.

Studenti se v projektovém dnu aktivně zúčastnili vaření z biosurovin. Společně s kuchařem Michalem Hromasem připravili čtyřchodové menu. Po dopolední porci informací přišel žitný chléb s kozím sýrem a medem, kucmouch s černou omáčkou s povidly a slaninou nebo černé jelítko a cmunda s pečenou hruškou a cibulí účastníkům vhod. Moučníkem se staly mrkvance, tradiční recept z Polné.

Jednoduché, ale kvalitní suroviny, daly základ pokrmům, které mnohé překvapily. „Dobrý kuchař by měl umět uvařit super menu ze surovin, které má k dispozici, ne jen z těch, které si navymýšlí a přivezou mu přes půl světa až pod nos,“ objasňuje volbu Michal Hromas, pro kterého je využívání místních zdrojů velmi důležité.

V teoretické části semináře se na pětatřicet studentů a několik zájemců z řad veřejnosti dozvědělo, jak vypadá ekologické zemědělství v regionu. Mimo jiné se od statističky Andreji Hrabalové posluchači dozvěděli, že aktuálně hospodaří na Vysočině 373 ekofarem. Není bez zajímavosti, že od roku 2005 vzrostl počet ekologických zemědělců v regionu třináctkrát. 

A právě dva zástupci ekozemědělců přišli přímo mezi studenty, aby se podělili o své zkušenosti a pohled na věc. Ze statku Bezděkovký mlýn přijela Věra Řezníčková. Pohoda zvířat, tzv. welfare, je pro tamní chovatelku masného skotu vždy na prvním místě. Spolu s Jiřím Pykalem z Biofarmy Sasov se shodli, že právě přirozený způsob chovu, což zahrnuje především možnost pohybu na pastvině a šetrné zacházení, se příznivě ukazuje na kvalitě masa. 

V Kraji Vysočina je registrováno 42 výrobců biopotravin, z toho 14 faremních výrobců. Přiblížit faremní zapracování přiblížil Jiří Pykal. Na Biofarmě Sasov, která funguje od konce devadesátých let, se stará o obchod a marketing. Z původně školního statku je nyní farma, kde doslova platí tzv. od vidlí až po vidličku. Pastevním chovem přeštických prasat počínaje, přes provoz vlastních biojatek až po zpracování masných a uzenářských výrobků bez dusitanových solí.

Nedílnou součástí vzdělávací akce věnované biopotravinám musí být i informace  o kontrole a certifikaci. Tohoto tématu se ujala Klára Vrchotová, z kontrolní organizace ABCERT AG, jehož česká pobočka sídlí právě v Jihlavě. Zodpověděla spotřebitelské dotazy, zda se dá se biu věřit, nebo co garantuje logo BIO. Posluchači se tedy mj. dozvěděli, že nelze užívat označení bio pro produkt ze zahrádky, byť nestříkaný.

Akce se uskutečnila v rámci projektu BIO v regionu - Propagace regionální bioprodukce a spolupráce, který realizuje Bioinstitut, o.p.s. za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR.