Obnovená Liščí bouda v zaniklém Kristiánově, který armáda zapálila před vstupem wehrmachtu

První tavba proběhla 17. ledna 1776, sklo z Kristiánova (Christiansthalu) brzy zaplavilo nejen domácí, ale i do značné míry zahraniční trhy. Riedel je označován za krále českých sklářů. 

Z kdysi honosné osady, která měla velkolepý Panský dům, hutě s vysokou pecí a komínem, vlastního duchovního, mlýn, školu, pilu i hřbitov, kde je Riedlova rodina pochována, zbyla jen Liščí bouda a hájovna.

Liščí bouda je pojmenovaná po nájemci, bylo tu v minulých letech sklářské muzeum a občerstvována, což na nějaký čas zaniklo. Od loňska bouda po rozsáhlé rekonstrukci opět existuje se stálou expozicí skla Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. 

Oblast byla německá, proto Fuchshaus, česky Liščí bouda. Riedel nedělal mezi lidmi rozdíly, bylo mu jedno, jako řečí mluví dělníci, i jakou kupci a konzumenti. Sklárna fungovala do roku 1882, poté přenesl Riedlův pravnuk výrobu do jabloneckých Rýnovic. Mohla za to odlišná technologie vytápění pecí a nástup železnice. Také požár huti, která shořela v roce 1887, v roce 1938 spálila čs. armáda Panský dům a další objekty. V předmnichovské republice zde čs. vojsko mělo velitelství pro výstavbu pohraničních opevnění. Než nechat objekty wehrmachtu, raději vše zničili.

Clam-Gallasové byli velmi pokrokovou šlechtou, o své dělníky se pečlivě starali, pomáhali ve vzdělání dětí, v Kristianově byla „škola v přírodě“, pro chudé děti z Liberce, později i z jiných míst, například z Prahy. Ozdravovna fungovala i po vyhlášení republiky, kdy Clam-Gallasům sebrali majetek. 

Objekt bude od soboty 19. května zpřístupněn víkendově od 10 do 17 hodin nebo pro předem ohlášené skupiny, od 16. června až do 9. září pak denně. Muzeum svěřilo provoz osvědčenému a návštěvníky oblíbenému Liboru Čechovi, který už se nemůže dočkat prvních letošních hostů: „Jen co slezl z přístupové cesty poslední sníh, což bylo, jak je tady na horách zvykem, až v polovině dubna, pustili jsme se s mými přáteli do úprav venkovního areálu,“ uvedl.

Následovala příprava „zazimovaného“ technického vybavení, expozice k historii osady i občerstvení, to už za plné spolupráce lidí z jabloneckého muzea.

Muzeum připravilo nový zábavný program pro rodiny a dětské skupiny. „Prostřednictvím pracovního sešitu, výtvarně zpracovaného kreslířem a fanouškem Kristiánova Petrem Urbanem, se seznámí s příběhem lišáka, který toužil stát se sklářem,“ přibližuje hru muzejní pedagožka Andrea Kunová. Na program navazuje i sada nových originálních suvenýrů.

Pokud na cestě mezi Kristiánovem a jabloneckým muzeem navštívíte všech 11 zastavení naučné stezky Cestou jizerskohorských sklářů, máte možnost soutěžit o originální výhru – tajuplnou noc v Liščí boudě.