Hlavní obsah

Obávaný vojevůdce Jan Žižka zemřel nedaleko Přibyslavi, kterou vypálil

Novinky, Vratislav Konečný
Aktualizováno

Jedenáctého října 1424 zemřel nedaleko Přibyslavi, v místě ještě v roce 1921 zvaném Šenfeld, Jan Žižka z Trocnova a Kalicha. Od roku 1921 se jmenuje Žižkovo pole. Bývalý chudý hejtman z jihočeské tvrze se stal vojevůdcem, který i slepý budil strach u svých protivníků.

Foto: Vratislav Konečný

Jezdecká socha Jana Žižky je zmenšninou pražské umístěné na Vítkově

Článek

Zeman se stal lapkou, škůdcem Rožmberků, pak služebníkem krále Václava IV. Nakonec stanul v čele polních vojsk, která nemilosrdně ničila nejen nepřítele, ale drancovala a mordovala.

Jan Žižka se pasoval na božího bojovníka, nikoho jiného než boha neuznával jako autoritu. Rozešel se s dalšími husitskými hejtmany a vedl soukromou válku. Katolíci hynou ve velkém, mniši, ale i civilisté končí upáleni. V Chomutově nechal upálit obyvatelstvo, podobně v Prachaticích.

Po odchodu z Tábora odešel se svými stoupenci do východních Čech, kde začal organizovat nové bratrstvo pojmenované Nový nebo Menší Tábor.

Žižka Přibyslav oblehl při tažení na Moravu. Město vzniklo při nálezu stříbra v okolí, o hornictví svědčí i místní názvy, Stříbrné Hory… Hornická osada chráněná hradem vznikla v polovině 13. století, na význam dodnes upomíná vysoká kamenná věž s cibulovitou bání.  

Osada se rozvojem těžby proměnila na městečko, jeho rozvoj ale zbrzdila husitská pohroma. Kališníci cítili velkou kořist, tak se na Přibyslav obořili a poničili ji. Hrad už nikdy nebyl obnoven, na jeho ruinách vyrostla v konci 15. století věž se zvonicí, další pohromou byl obrovský požár z roku 1667. 

Stále ve válce

Na Žižkově poli podle pověsti vojevůdce zemřel, ale ne jako voják, ale zřejmě na neléčený furunkl. Na místě, kde měl stát jeho přístřešek, je zbudována mohyla, podobná lipanské. Je složena z 4 částí: pravidelný čtyřboký hranol z kamenných kvádrů věnovali vlastenci z Čech i ciziny, na kamenném válci jsou uvedeny vojevůdcovy vítězně bitvy - (Praha 1420, Plzeň 1420, Sudoměř 1420, Vodňany 1420, Benešov 1420, Vožice 1420, Žižkov 1420, Kutná Hora a Německý (Havlíčkův) Brod 1422, Hořice 1422, Malešov 1422, Přibyslav 1424). Mohylu dále tvoří kamenný zaoblený kužel a kalich jako symbol husitů.  

Žižka je na našem území připomínán v mnoha podobách, Žižkovy duby, skály, stoly, lípy, studánky, kameny, i mohyly. Vznikly v době národního obrození, Žižka se objevuje i názvech bojových jednotek, kasáren, označení tanků… Přibyslavská mohyla vznikla v době budování Národního divadla, jsou v ní zabudovány kvádry se jmény měst, která přispěla na stavbu. Dílo navržené Antonínem Wiehlem bylo odhaleno v roce 1878.

Město Přibyslav je známé hasičským muzeem sídlícím v bývalém zámku. S plochou 3500 metrů čtverečních je největším ve střední Evropě. Centrum hasičského hnutí Přibyslav je organizační jednotkou Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Jeho hlavní činností je provozování hasičského muzea, odborné knihovny a specializovaného archivu.

Pod zámkem v parčíku najdete kopii Žižkovy jezdecké sochy od B. Kafky, originál se vypíná nad Prahou na vrchu Vítkov. U silnice stojí i busta Karla Havlíčka Borovského, který se narodil ve 4 kilometry vzdálené Borové, nyní Havlíčkově Borové. Jeho rodný dům slouží od roku 1929 jako památník. Je tu i pamětní síň věnovaná několika letcům RAF pocházejících z Vysočiny.

Výběr článků

Načítám