Článek
Letošní ročník je už 55. Kdo, kdy a proč odstartoval první závody Skiinterkriteria?
Byli to naši rodiče, lyžařští nadšenci z Ústí nad Orlicí. Hlavně pan Šuda. Ze závodů krajské úrovně se přes republikové vypracovaly až k závodům mezinárodním. Od roku 1971 dodnes. Naše generace jenom pokračuje a rozvíjí to, co naši rodiče dokázali vybudovat.
Jak vznikl název?
Název se vyvíjel postupně. Ski kriterium - ski inter kriterium - skiinterkriterium. Tenkrát se to jezdilo jako turné Říčky - Vrátná (Slovensko). Po roce 1990 se ve Vrátné přestaly závody pořádat. Snad málo lidí, neochota, málo peněz... Proto se přidalo inter. My máme tento název zaregistrovaný a opět na 10 let zaplacený.
Jsou závody takového typu ještě někde jinde?
Ano, jezdí se ještě v Itálii, Slovinsku, Francii, Švédsku, Kanadě a několik let se pořádají i v Chorvatsku.
V čem je Skiinterkriterium typické, výjimečné?
My nemůžeme alpským zemím konkurovat převýšením a délkou svahů nebo množstvím a kvalitou ubytování. Zatím naši předností je velmi dobře preparovaná a připravená trať, samozřejmě za pomoci počasí. Jasný časový plán a jeho dodržování. Dále se snažím při závodě dodržovat lyžařská pravidla a bezpečnost účastníků a celkově vytvářet přátelskou atmosféru a to nejen při samotném závodě.
Vzpomenete si například na nějaký ročník, který byl z hlediska podmínek od počasí přes organizaci až po samotné výsledky závodníků nejlepší, nejvydařenější?
Vydařené hodnotím všechny ročníky, které jsme udělali bez zranění a protestů. To je vždy pro organizátory známka, že snad nic nepodcenili a vše připravili na 100 procent. Nejhorší vždy byla rozhodnutí o odvolání závodů a dny a týdny před tím. Neustálá kontrola počasí, sněhu, možností jak to udělat nebo neudělat a zvažovat všechna pro a proti. Do organizace byla vložena nemalá finanční částka a ta se nevrátí, nevyužije. Vlastní dny závodu - to už je jen rutina zkušených ústeckých lyžařů, ať techniků, rozhodčích a všech, co se podílí na zabezpečení celé akce. To je necelá stovka ústeckých lyžařů.