Článek
Zámek Nový Hrad v Jimlíně u Loun byl veřejnosti v celé své kráse otevřen před pěti lety. Dnes ale představuje unikátní památku v celém regionu – jak z architektonického hlediska, tak i historického. V jeho interiérech se ukrývají gotické fresky, nejucelenější soubor malovaných renesančních záklopových stropů v České republice, či barokní štukatůra italských mistrů z dílny Francesca Carattiho. Klasicistní a secesní výmalba je naopak dochována v domě schwarzenberského správce velkostatku, který slouží v sezóně jako menší a luxusní "penzion".
Od 31. května do 4. září 2016 se nachází v zámku navíc výstavní expozice z Fundusu Barrandov Studia z Prahy s kostýmy z pohádky Jak se budí princezny. Na výstavě jsou k vidění šaty Jiřího Sováka, Stelly Zázvorkové, Jana Krause, Vladimíra Menšíka i Jana Hrušínského.
Volně je pak otevřena zámecká věž s výhledem na České středohoří, údolí řeky Ohře, či masiv Krušných hor a stolové hory Džbánska. Navštívit můžete zdarma i malou barokní zahradu, podzemní stáje a sklepy s drakem. Zámek je navíc dnes jediným bývalým schwarzenberským zámkem, který prezentuje známý knížecí rod a jeho aktivity v severočeském regionu.
Hrad začal stavět Albrecht Bezdružický z Kolowrat na základě svolení krále Jiřího z Poděbrad ze dne 2. května 1465. Po dokončení stavby v roce 1474 vznikla i nová větev rodu, Novohradští z Kolowrat.
Novohradští z Kolowrat sídlili na svém severočeském hradě pouze jedno století, roku 1573 prodává Volf hrad své tetě Johance a strýci Janu staršímu z Lobkowicz a na Točníku, kteří si Nový Hrad drží pouze dva roky.
Již zmíněný Volf se přestěhoval do jihočeského kraje, kde se snažil budovat kariéru po boku Rožmberků, a je třeba uznat, že úspěšně. Byl císařským radou, vrchním výběrčím daní, nejvyšším soudcem dvorským i zemským a nejvyšším zemským komořím, díky přízni s Petrem Vokem z Rožmberka rozšířil svůj majetek o bývalá rožmberská sídla, jako je Vimperk či Drslavice.
Roku 1600 provdal svou dceru Marii Magdalénu za rožmberského člena rodu, hraběte Jana Zrinského ze Serynu, s vidinou možné dědičné aliance, roku 1605 si druhá dcera Johanna Apolonie vzala Ondřeje Hoffmana z Grünnenbühlu, císařského číšníka, syn Zdeněk založil "španělskou" větev Novohradských z Kolowrat a syn Jáchym vedl významné renesanční úpravy jihočeského Vimperka. Rod Novohradských vymírá počátkem 19. století a dlouhá léta zůstával opomenut.
Nový Hrad měl po odchodu Kolowratů různé osudy - fungoval jako premonstrátský klášter, barokní rezidence prostopášných Varrensbachů, Šliků či Löweneggů, nebo jako lovecký zámek a velkostatek Schwarzenbergů, po nichž sloužil zámek coby zázemí JZD.
Zámek je otevřený vždy od úterý do neděle. Kromě výhodného automobilového spojení na trase Praha - Louny - Žatec, staví několikrát denně pod zámkem i přímý autobus z Prahy (bez přestupů, za cca hodinu cesty). K zámku je to pak 10 minut pěšky. Nechybí ani bohatý kulturní program.
