Článek
V současné době často používaná technologie mappingu (např. promítání na věž Staroměstského náměstí v Praze, přiblížení historie Rožmberků v Příběhu růže na zdi hradu Rožmberk v roce 2011 či u příležitosti svěcení praporů v Holašovicích, ve světě známá projekce na budovu opery v Sydney, v metropolích Londýně, Amsterdamu a dalších), je na Kašperku ojedinělá tím, že projekce je prováděna uvnitř objektu a na více stěn.
K řešení možnosti nabídnout bližší dotek s historií touto virtuální expozicí přispěla i nemožnost zatěžovat podlaží věže těžkými předměty z důvodu bezpečnosti statiky starobylé stavby, což ve finále přineslo zmíněnou reálnou citlivě zpracovanou audiovizuální podívanou.
Na zdech věže tedy přímo před diváky probíhají se zvukovým doprovodem stavební práce, vybavování interiéru i závěrečná zkáza požárem. Obdobně lze fiktivně sledovat zrychlenou projekcí výstavbu krovu paláce.
Hrad Kašperk pochopitelně poskytuje návštěvníkům i spoustu zcela autentických dojmů, jako jsou kromě necitlivých úprav prostého areálu celého hradu i drobné detaily, jako například kosené cihly věžní zdi z doby Karla IV., a také úchvatné pohledy z věže do okolní krajiny (při dobré viditelnosti až třeba k Plzni a na Radyni, stejně jako na české i bavorské šumavské vrcholy – např. 1453 metrů vysoký Velký Roklan). Dále je k vidění expozice zaměřená na mládí Karla IV., zakladatele hradu, jehož jméno je i z názvu patrno (dříve Karslberg).
Od zhruba roku 1360 vystřídal Kašperk víc majitelů, byli jimi např. pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi, Zmrzlíkové ze Svojšína a Orlíka, Půta Švihovský, Šternberkové, místokancléř a tajemník Ferdinanda I. Jiří z Lokšan. Roku 1584 rozprodal Rudolf II. většinu kašperského panství a roku 1617 celý hrad, již ve špatném stavu, koupilo město Rejštejnské Hory, dnes Kašperské Hory, aniž by přispělo k jeho zvelebování. Po roce 1655, kdy byl vydán rozkaz k boření pevných hradů, jej přestali měšťané udržovat úplně a navíc z něho vylámali a odvezli všechen použitelný stavební materiál. Dnes je hrad majetkem Kašperských Hor, kastelán na hradě žije celoročně, a tak je možno domluvit i prohlídku mimo sezonu.
K hradu se váže i spousta pověstí – o očarované růži nebo o jinochu se zlatými vlasy, a zjevují se zde prý bytosti jako permoník, pes s ohnivýma očima, bludný rytíř, duchové zahynuvších nešťastníků i sám ďábel.
Vyplatí se odskočit si na zhruba půl kilometru východně vzdálený Pustý Hrádek (924 m. n. m.), odkud je na komplex Kašperka a okolní krajinu nezapomenutelný pohled.
Pro návštěvníky je zajisté vítaná i informace, že během prázdnin je hrad otevřen i v pondělí a jako většina obdobných projektů nabízí i kulturní program.
