Článek
Lidová píseň je bezedná pokladnice života našich předků, kteří do ní pečlivě ukládali vše, co utvářelo jejich životy od kolébky až po smrt. Své radosti, starosti i zkušenosti. Proto se dnes nemůžeme divit, že velká část lidových písní je logicky věnována právě dobrému jídlu, pití a plodinám, z nichž se vše připravovalo.
Například na Valašsku se říkalo: "Zemňáky a zelé, živobytí celé." Jak prostě a jasně vystižená pravda, kdy se vařené brambory a zelí jedly ke všemu, s čímkoliv, v kteroukoliv denní dobu a při jakékoliv příležitosti. Pro obyvatele Valašska to byly tak životně důležité plodiny, že bylo naprostou samozřejmostí o nich zpívat ve svých písních.
Ale nejen zemňáky a zelím byl tehdejší člověk živ. V tomto regionu se pěstoval také bob, fazole, hrách, len, rež, oves, ječmen, kroupy, pohanka, maryjánek, v zahradách rostly na stromech jablka, hrušky i švestky. A právě švestky, neboli trnky se dávaly na koláče s posýpkou, do knedlíků, obilninových kaší, vařily se z nich povidla, omáčky, sušily se a bez slivovice si nikdo nepředstavil žádné léčení a ani žádnou oslavu.
O všech těchto plodinách a mnohých dalších uslyšíte v lidových písních ve čtvrtek 11. října v Nové galerii Žerotínského zámku v Novém Jičíně v pořadu Já mám doma trnku. Posluchačům se společně představí cimbálová muzika Pramínky ze ZUŠ Zdeňka Buriana v Kopřivnici a cimbálová muzika Malá Jasénka s ženským sborem Jasénčanky ze Vsetína. Posluchači tak budou mít vynikající možnost zaposlouchat se do krásných melodií, zajímavých a poučných textů písní i průvodního slova autorky. Zároveň si tak před čtvrteční večeří mohou příjemnou formou aktivovat své chuťové pohárky.
Slovem provází autorka pořadu PhDr. Anna Hrčková, etnografka Muzea Novojičínska.