Nová diagnostická metoda odhalí Parkinsonovu nemoc

S výzkumem a léčbou nemoci má pomoci projekt MedDiag, jehož cílem je tvorba diagnostických nástrojů použitelných v medicíně.

„MedDiag je komplexní program, do kterého se neustále začleňují nové funkcionality. Ty jsou konzultovány s profesorem Davidem Školoudíkem z Univerzity Palackého, který dohlíží na praktickou použitelnost projektu v medicínském prostředí,“ dodává doktor Jiří Blahuta z MVŠO.

Lékaři si všimli, že za pomoci ultrazvuku lze u některých pacientů sledovat změny v určitých částech mozku. Vyhodnocování ultrazvukových vyšetření je však pro lékaře kvůli minimálním odchylkám obrazu poměrně složité. Z tohoto důvodu započal vývoj softwaru, který by měl být schopen analyzovat snímky a odhalit i drobné odchylky od normálního stavu.

„Velkou předností systému je maximální objektivita. Nezkušený lékař může záznam přečíst odlišně než jeho zkušený kolega a stav pacienta tak diagnostikovat jinak. Náš nástroj pomáhá eliminoval pochybení lidského faktoru a je lékařům oporou při jejich rozhodnutí,“ zmiňuje doktor Jiří Blahuta z MVŠO.

Celý model diagnostického nástroje je založen na analýze barevnosti ultrazvukového obrazu. „Snímek je analyzován pixel po pixelu a dochází k vyhodnocení jeho odstínu. U lidí, kteří trpí Parkinsonovou nemocí, je z důvodu úbytku dopaminu více patrná tzv. černá hmota, kterou program dokáže detekovat,“ zmiňuje doktor Marek Vaculík, projektový specialista Moravské vysoké školy Olomouc.

Z MedDiagu vychází i další projekty, které pomohou lékařům diagnostikovat jiná onemocnění. Díky softwarové analýze lze zkoumat třeba i zdravotní stav lidí trpících Alzheimerovou nemocí.

Detekovat lze například i aterosklerotické pláty, které jsou příznakem kornatění tepen a mohou být příčinou infarktu či mrtvice. „Za pomoci ultrazvuku můžeme vyhodnotit nebezpečnost aterosklerotických plátů a určit, zdali je nezbytný chirurgický zákrok. Hlavní předností systému je především skutečnost, že se na tvorbě parametrů, které systém sleduje, vedle IT odborníků, podílejí i samotní lékaři. To u podobných analytických nástrojů není pravidlem a parametry nastavují obvykle sami výrobci,“ zmiňuje doktor Jiří Martinů, odborník na použití umělé inteligence v medicíně.

Projekt analýzy aterosklerózy zahrnuje i tvorbu databáze, která v současné době obsahuje informace o přibližně 2000 pacientech. „Jsou zde uvedeny souhrnné informace o zdravotním stavu pacienta jako je například výška a váha či zdali je například kuřák. Tyto parametry systém zahrnuje do výsledné analýzy. Díky tomu lze například sledovat, jak se celková anamnéza podepisuje pod tvorbou aterosklerotických plátů. Lze tak lépe pochopit vliv různých faktorů na tvorbu plátů a efektivně bojovat proti jejich vzniku,“ zmiňuje odborný garant Ústavu informatiky a aplikované matematiky MVŠO a specialista na lékařskou elektroniku a zpracování obrazu v medicíně docent Petr Čermák.