Článek
Z Kowar jsem jel pár kilometrů stopem, řidič byl dost upovídaný, moc se mu ten rozmach do kdysi poklidného města nelíbil. Vše pro turismus, ale do hor to přinese i zátěž, obával se. Snad vědí, místní, co činí.
Už jim nestačil, tak šel do dražby
Hlavním lákadlem pro turisty je dřevěný kostel Wang, který sem převezli z Norska v roce 1844.
Původně stál v osadě Vang u jezera Vangsmjösen, dřevo na něj pokáceli na přelomu 12. a 13. století. Přes sedm století se sem chodili Norové modlit, poté se jim zdál malý a nevzhledný, kamenný prý bude lepší a reprezentativnější. Ale co se starým? Chtěli ho vydražit, čímž by se získaly prostředky na nový. V Drážďanech žil v předminulém století norský malíř J. CH. Dahl, který ho chtěl pro Nory zachránit. Měl rád ty krásné dřevěné severské kostely, nechtěl se dívat, jak ho likvidují.
Původně měl být znovupostaven v Oslu, ale sešlo z toho. Na metropoli byl asi moc obyčejný.
Pomohl panovník
Nakonec pomohl pruský císař Bedřich Vilém IV. přes nějž se Dahlovi podařilo kostel za 427 marek koupit.
Kostel rozebrali, přivezli do Berlína, jenže co tady s dřevěným kostelem? Nakonec panovník vyhověl přání hraběnky Frideriky von Redem z Bukovce, která potřebovala svatostánek pro své poddané. Druhého srpna 1842 položil císař základní kámen kostela v Karpaczi.
Vysvětili ho za přítomnosti panovníka v červenci 1842. Byla to sláva převeliká, když vezli rozebrané kusy kostela, cestou zněly zvony všech konfesí.
Norsko v Polsku
Tenkráte to bylo Prusko, ale nyní se k němu hrdě hlásí Poláci. Stojí vysoko na konci městečka, nad ním začínají krkonošské lesní partie. Památka je přístupná veřejnosti s výkladem. Nová je oddělená kamenná zvonice, u kostela nadete malý hřbitůvek. Nádherná je výzdoba, od dračích tlam po obličeje Vikingů a lví hlavy.
Příjezd ze tří stran
Karpacz se původně jmenoval Krummhübel, horní část, kde stojí kostel Wang, Brückenberg. Město asi v roce 1599 založili kolem železnorudných dolů u Kowar, kde jsou největší polské zásoby uranu. Polsku připadlo po 2. světové válce, kdy ho přejmenovali. Původní německé obyvatelstvo vysídlili. Do Karpacze se dá dojet buď od Pomezních bud, nebo z opačné strany od Harrachova.
Také sem vede lanovka, příchod k ní je od Slezského domu v sedle pod Sněžkou. Tudy taky přijíždějí z Karpacze polští návštěvníci Sněžky, pokud nejdou z města pěšky. Karpacz je plný hotelů, penzionů, restaurací, cukráren, kaváren. Bez problému se tu domluvíte, většinou se dá platit i českými korunami.
Z města je spojení na Jelení Horu, okresní město, s řadou pamětihodností. Překvapením jsou i lázně s minerálními prameny. A překvapením byl i výborný stav silnic a čistota v obcích i kolem cest.
