Článek
„Na mistrovství přijede 30 závodníků, kteří splnili kvalifikační limity. Máme už zkušenosti z pořádání střeleckých turnajů, tak si myslím, že zvládneme i tyto závody,“ řekla předsedkyně pořádajícího oddílu Helena Hradilová.
Zlínský střelecký klub má sedm členů, ale přesto dosahuje velmi dobrých výsledků. Jedničkou je Milan Hradil, několikanásobný mistr republiky. Kvůli degeneraci oční sítnice téměř nevidí.
„Simulovanou střelbu jsem si poprvé vyzkoušel před 25 lety na simulátoru v Karlových Varech. Od té doby je mou zálibou. Několikrát jsem vyhrál Mistrovství ČR, daří se mi i na jiných turnajích. Střílím z pistole se simulací na 25 metrů,“ sdělil šestapadesátiletý úspěšný střelec s tím, že by si rád mistrovský titul vystřílel i ve Zlíně.
Trochu ve stínu svého mladšího bratra je o čtyři roky starší Zdeněk Hradil. „Zvukovou střelbu jsem si zkusil na jednom z turnajů v kuželkách, které jsme dříve hrávali. Střílím teprve několik let, ale je to můj koníček. Teď se intenzivně připravuji na republikové mistrovství. Zatím jsem skončil dvakrát čtvrtý a jednou pátý, ale letos bych chtěl na bednu,“ netají se svým přáním Zdeněk Hradil.
O ambicích na zisk medaile na svém prvním mistrovství uvažuje i Eva Macháčková, Střílí sice od letošního ledna, ala na turnajích už několikrát uspěla. Poprvé startovala v Praze a hned vyhrála.
„Střílela jsem odmala ze vzduchovky, ale postupem času se mi zhoršoval zrak. Pak jsem objevila tento sport a jsem ráda, že ho mohu provozovat. Podle dosahovaných výsledků mám na medaili šanci. Bude hodně záležet na tom, jak moc se vyhecuji a jak udržím nervy, ale jsem soutěživý typ,“ prozradila Eva Macháčková.
Zvuková střelba je registrovaná pod Českým svazem zrakově postižených sportovců. „Střílíme na počítačových trenažérech z pistole, která je nerozeznatelná od ostré zbraně. Zbraň místo kulky vysílá k terči laserový paprsek a střílejícího navádí zvukový signál. Nejvyšší tón značí desítku a pak už záleží na šikovnosti střílejícího, kdy zmáčkne spoušť. Výsledek mu oznámí počítač hlasovou zprávou, takže při další střelbě může korigovat míření,“ popsala princip střelby Helena Hradilová.
Na závodech mají střelci k dispozici dvacet ran pro dva typy zbraní, vždy po desíti pro každý typ. Soutěž absolvují s neprůhlednými brýlemi, aby měli stejné podmínky.
„Každého střelce navede na terč pomocník tak, aby zachytil zvukový signál, a pak ho pustí. Může stát poblíž, ale nesmí radit. Pokud střelec po výstřelu spustí ruce, znovu ho navede na terč. Na každou ránu je jedna minuta, po limitu se výstřel nepočítá,“ vysvětlila předsedkyně oddílu.
Podle pravidel se soutěží v kategoriích muži a ženy podle stupně zrakového postižení stanoveného oční kvalifikací B1 až B3 od nevidomých po slabozraké. Samostatnou kategorií je tzv. ostatní, v níž mohou střílet průvodci nebo pomocníci, bez nichž se nevidomí střelci neobejdou.
Zlínští zrakově postižení střelci v přípravě. Zleva Helena Hradilová, Milan Hradil, Eva Macháčková, Zdeněk Hradil.