Článek
Až dosud byla dolnolužická srbština vyučována jako menšinový jazyk v německé spolkové zemi Braniborsko. Nikdy neměla lehké postavení. V minulosti byla zakazována, později od ní upouštěli samotní příslušníci lužickosrbské menšiny. Nechtěli svým dětem plést hlavu dalším jazykem. Němčina a ruština jim měly stačit.
V posledních dvaceti letech byly velké naděje vkládány do projektu Witaj. Díky němu se děti se srbštinou setkaly v mateřských školách, rozuměly svým prarodičům a často přivedly k srbštině i své rodiče. V dolnolužické srbštině pak byly vyučovány některé předměty na základních školách. Se začátkem nového školního roku bude všechno jinak, braniborské ministerstvo školství, mládeže a sportu rozhodlo o výrazném omezení výuky tohoto jazyka.
Blíže celou problematiku na svých stránkách popisuje Společnost přátel Lužice: "Od září tohoto roku má být Witaj-výuka v základních školách v Dolní Lužici drasticky omezena. Tato výuka má nově probíhat až od 3. ročníku, z 1. a 2. ročníku by tedy zcela zmizela. Ve 3. a 4. ročníku by se výuka konala pouze za předpokladu, že počet žáků dosáhne alespoň 12. Pokud by počet žáků, kteří si tuto výuku zvolí, byl menší, bylo by vyučováno více ročníků společně. To by však přineslo značné potíže vzhledem k odlišným úrovním znalostí v jednotlivých ročnících. Také celkový počet hodin věnovaných Witaj-výuce má být výrazně snížen. Na některých školách by za takových podmínek Witaj-výuka zcela skončila, na zbylých by byla výrazně oslabena a nejspíš by ztratila smysl."
Rozhodnutí braniborského ministerstva vyvolalo značné znepokojení jak v řadách srbské veřejnosti, tak napříč německým politickým spektrem. Podporu Srbům vyjádřila tradičně levice. Čeští zájemci mohou výuku dolnolužické srbštiny podpořit prostřednictvím Společnosti přátel Lužice, která za tímto účelem uspořádala petiční akci.
V Německu je kromě dolnolužické srbštiny vyučována také hornolužická srbština. Obecně lze říct, že v Braniborsku se používá více dolnosrbština, v Sasku hornosrbština. Mimo ně existuje spousta přechodných nářečí, v nedávné době byly pořádány kurzy slepjanské dialektu, kterým se hovoří v okolí saského města Slepo / Schleife. V Sasku panuje větší povědomí o srbských kořenech, než v sousedním Braniborsku. Samotná saská vláda se snaží povědomí o lužickosrbské kultuře rozšiřovat a saský ministerský předseda převzal záštitu nad letošní Europeadou.