Článek
Při své letošní návštěvě na konci ledna se představila malou výstavou o Ještědu v liberecké knihovně. Básně, fotografie, komiksy a sklářské výtvory vypovídají o její lásce ke krásné hoře. Stejně se vyjádřila i před zahájením výstavy.
Oblíbila jste si Ještěd již při svých prvních cestách k nám?
P. K.: S přítelem mých rodičů jsem začala cestovat nejdříve do Česko-saského Švýcarska, ale to už jsem poznala Ještěd. Od té doby začal být pravidelně v našem programu výletů.
Sklářka má mnoho koníčků, a proto lásku k Ještědu vyjadřuje v podobě kreseb, fotografií, básní a komiksů. Při každé návštěvě zhotovuje desítky fotografií a už jednou vystavovala fotografie v Turistickém infocentru pod Ještědem. V průběhu jedné návštěvy vyjádřila svou lásku mytím věže, kvůli čemuž dokonce prodělala horolezecký kurs.
Vedly vás k výjimečného vztahu pohnutky materiální, nebo spíše to byl jen váš zájem?
P. K.: K Ještědu to byla láska na prvý pohled. Tím začala dlouhá historie, nijak nevázaná na materiální zájem. Poznala jsem, že jej provázejí existenční problémy a svým postojem jsem chtěla na ně ukázat. Proto jsem své zájmy k Ještědu rozšířila a začala studovat mineralogii, vulkanologii a další geologické obory. Ráda Ještěd kreslím, fotografuji, básním o něm (v němčině), píšu komiksy o příhodách na vrcholku i jeho atmosféře.
Dalším výrazem sklářky k Ještědu je využití střepů skel ze starých oken hotelu. Na nich se pokouší vyrýt různé motivy z prostředí vrcholku. Předpokládá, že by se mohly využít jako upomínkové předměty.
Různorodým ztvárněním motivů prostřednictvím výstavy svých sklářských prací, komiksů a fotografií dává najevo svou lásku k Ještědu a ukazuje Libereckým, jaké bohatství šperkuje jejich město. Málokteré na světě má tak dokonalý výtvor lidských rukou, splývající harmonicky s přírodou.
