Článek
S televizí spolupracuje zpěvačka od začátku své kariéry. Natočila celou řadu recitálů a medailonků, uveden byl nespočet záznamů koncertů a spoustu pořadů moderovala. Skalní fanoušci si pamatují také hudební komedie Letní romance (1976) a Svatební cesta (1977) nebo původní televizní muzikál Příliš krásná dívka (1973), pod nímž je jako režisér podepsán Ivo Novák.
Příliš krásnou dívku napsali Miloň Čepelka a Zdeněk Svěrák, přičemž přizvali do hry i hudebního skladatele Zdeňka Petra. Ten je autorem všech písniček, přičemž nejvíc známá je asi ta, která se jmenuje Proč mě chce každý mít rád v podání hlavní protagonistky.
V režii Ivo Nováka vznikla podívaná, která měla nejen jiskru a vtip, ale také atraktivní herecké a pěvecké obsazení. V hlavní roli se představila tehdy pětadvacetiletá Helena Vondráčková. Ztvárnila studentku Ludmilu, která si utáhne blonďatou hřívu a oblékne šaty po tetičce, jen aby měla aspoň trochu klidu k napsání diplomové práce. Excelentní bylo i další obsazení, o čemž svědčí jména jako Miloš Kopecký, Václav Neckář, Milan Drobný, Jan Libíček, Blanka Waleská, Václav Sloup nebo Eliška Velimská.
O muzikálu v dobrém referovala i recenze z roku 1973, kdy měl muzikál na televizní obrazovce premiéru: „Tak jsme se po delší době dočkali muzikálu, u něhož možno použít tento termín bez uzardění. Scenáristé Miloň Čepelka a Zdeněk Svěrák se spojili se skladatelem Zdeňkem Petrem (mimochodem tvůrce slavné Kristýnky a početných dalších hitů) a sepsali Příliš krásnou dívku. Příběh spíše anekdotický než hluboký zaplnili rukou společnou a nerozdílnou docela vtipným dialogem a písničkami, které bez láce podbízení mají svůj hudební půvab a jejich texty v soudobé záplavě pop-braku působily jako lahodné osvěžení. Režisér Ivo Novák natočil půvabnou letní legraci, využívající gagů většinou osvědčených a neméně účinných hereckých a zpěváckých tváří. Kopecký, Sloup, Waleská, Libíček, Velimská – ti všichni své roličky s chutí „vystřihli“ a vytvořili pevnou půdu zpěvákům. Studentka Vondráčková byla půvabná a divák jí věřil, pan učitel se svým spodním tónem melancholie, který je Neckářovi vlastní, rozesmál, instalatér Drobný měl všechen klackovitý „šarm“, který známe z jeho rolí v Semaforu. Příliš krásná dívka si nehrála na veledílo a snad taky díky tomu vyzněla jako příjemná komedie, jichž není nikdy příliš.“
Tak jako tak potkal Příliš krásnou dívku neblahý osud. V tehdy houstnoucí normalizační atmosféře skončila někde ve stoupě. Ostatně totéž potkalo i šestidílný televizní seriál Ctná paní Lucie, který natočil Petr Tuček. Také těchto šest hodinových filmů, které byly českou odpovědí na nezkrotnou Angeliku a které se setkaly během premiérového uvedení na obrazovce s úspěchem, bylo zničeno a už je nikdo nikdy neuvidí.
