Největší skalní bludiště v Evropě chrání pozůstatky hradu Střmen

Kladské pomezí je skalních měst plné, zasahují i do sousedního Polska, kde jsou vyhlášené útvary na Hejšovině a Bludné skály. Odtud se táhnou pískovcové bloky přerušované hlubokými roklemi přes Machov, kolem skalních hřibu na Slavném, pokračují přes oblast Hvězdy nad Broumovem, Křížovým vrchem se spouštějí k Adršpachu.

Stranou stojí Ostaš, stolová hora u Police nad Metují, a vedlejší Kočičí skály.

Adršpach ale v poslední době doslova úpí pod náporem turistů především z Polska, tomu se podřídili obchodníci v obci při vstupu do skal. Ještě chybí postavit „océčko”.

Na místech, která dříve bývala poklidná, mnoho klidu v sezoně neužijete. Poněkud volněji je ve vedlejších Teplických skalách, které jsou součástí skalního komplexu Adršpašsko-teplických skal. Po turistické stezce se dostanete do sousední lokace.

Zatímco „Adr“ je pod dohledem Milenců a Starosty se Starostovou, teplickým skalám vévodí seskupení skalních bloků na mohutném Chrámovém náměstí nebo Martinské stěny.

Většina skal se leze, mají svá pojmenování podle charakteristickým tvarů. Uvidíte Krakonošovo párátko, Ledního medvěda, Golema, Slony, Hlásku, Skalní korunu.

Skalní město, do něhož se vstupuje ze zastávky Teplice nad Metují, se dělí na Skalský hřeben, Supí skály, hřebeny Čápu s rozhlednou, Bludiště a Rokliny.

Jedinečný výhled je z vrcholu, kde stával skalní hrad Střmen, jen cesta vzhůru je dost náročná, je pro milovníky adrenalinu. Tři sta schodů a čtyři žebříky, kdo má závrať, tak ať se nepouští do dobrodružství.

O hradu píše hradolog A. Sedláček: „Skála, na níž stával vlastní hrad, oddělena jest od jiné skály štěrbinou, kterou se drápali nahoru po kolenou ti, kteří chtěli nedostupné skalisko navštíviti. Z výpovědi jejich jest to pamětihodné, že se na boku skály nad touto štěrbinou vřezy nacházejí, svědectví neklamné, že tu bývaly schody a na temeni skály že jsou též vřezy, v nichž bývalo stavení čtverhranné dřevěné…“

Hrad byl patrně postaven vladyky ze Skalice a Rýzmburka. Pojmenován byl po jejich erbovním znamení, třmenu. V husitských dobách odtud kališníci Matěje Salavy sezením na Skále podnikali výpady a rabovali ve Slezsku. V roce 1447 ho Slezané vykoupili a spolu se Skálami zbořili. Už nebyl obnoven.

V Teplických skalách je největší pískovcový podzemní labyrint, veřejnosti nepřístupný. Některá místa mají i v letě pozůstatky sněhu, udržuje se tu konstantní teplota. Pohodlné cesty s bílým pískem vás zavedou na okruh naučné stezky značené modrou turistickou značkou. Je dlouhá téměř 6 kilometrů s 15 zastaveními. Seznamuje s historii skal, jejich objevením, faunou i florou.

Procházíte úzkými chodbami, kde je přítmí, chlad, jste v bludišti, v místech, kde se před stamiliony let rozkládalo moře.