Hlavní obsah

Největší letošní výstava Muzea města Brna na Špilberku je věnována Adolfu Loosovi

Novinky, Jaroslav Štěpaník

Světově proslulého architekta Adolfa Loose (1870–1933) představuje výstava roku na Špilberku - Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy. Přibližuje brněnského rodáka, jednu z nejvýznamnějších osobností světové architektury 20. století, od jejíhož narození letos uplyne 150 let.

Foto: M .Budíková
Článek

Adolf Loos se narodil 10. prosince 1870, na dnešní Kounicově ulici v místě hotelu Continental. Studoval na gymnáziích v Brně, Jihlavě a Melku a na průmyslovkách v Liberci a v Brně, kde v roce 1889 maturoval. Studium architektury na technice v Drážďanech nedokončil.

Pobýval ve Spojených státech, kde obdivoval moderní, praktický způsob života. Usadil se ve Vídni, počátkem 20. století patřil k nejzajímavějším osobnostem tamní společnosti umělců a intelektuálů. Po rozpadu monarchie zvolil československé občanství. Zemřel 23. srpna 1933 v sanatoriu v Kalksburgu na předměstí Vídně

Loos je považován za jednoho z průkopníků moderní architektury, jeho dílo ovlivnilo další generace architektů. Proslul po celém světe estetikou staveb oproštěnou od ozdob a odvážnou koncepcí uspořádání prostoru – tzv. Raumplanem. Nejslavnější stavby brněnského rodáka nalezneme ve Vídni, Paříži, Praze či Plzni.

Výstava na Špilberku se zaměřuje na působení v Brně a na Moravě. „Návštěvníci se zde seznámí s Loosovými realizacemi i neprovedenými návrhy pro Brno, jako je zámeček Viktora Bauera v areálu dnešního výstaviště, první Loosova práce v Brně – Heroldův dům, či nerealizovaný projekt brněnského ‚domu na střeše‘ pro Heinricha Jordana,“ vyjmenovává kurátor výstavy Jindřich Chatrný, vedoucí Oddělení dějin architektury Muzea města Brna.

Pro V. Bauera, ředitele cukerní rafinerie v Hrušovanech, navrhl Loos vilu, považovanou za první dům s plochou střechou na našem území. „Sledujeme také Loosovy teoretické a společenské stopy v rodném městě – spolupráci s brněnskou redakcí časopisu Bytová kultura, vedenou architektem a designérem Janem Vaňkem a teoretikem Bohumilem Markalousem, i Loosovy kontakty s brněnskou architektonickou scénou 20. let minulého století, např. s Ernstem Wiesnerem či Janem Víškem,“ uvedl Chatrný.

Expozice na Špilberku přibližuje také osobnost a dílo otce architekta, Adolfa Loose staršího, brněnského sochaře a kameníka. „Patřil k významným reprezentantům brněnské měšťanské kultury 60. a 70. let 19. století. Dětství v otcově kamenosochařské dílně, jeho práce a cit pro materiál patřily nepochybně k zásadním impulzům pro Loosovo tvůrčí směřování,“ vysvětluje kurátorka výstavy Dagmar Černoušková z Oddělení dějin architektury Muzea města Brna.

Výstava Muzea města Brna je první velkou akcí celorepublikového projektu Rok Adolfa Loose 2020, který vyhlásil Národní památkový ústav a Muzeum hlavního města Prahy. Výstava zahájená 11. června potrvá až do konce letošního roku.

Výběr článků

Načítám