Největší knihovnu v Čechách skrývalo centrum humanismu v Řepici

Starou tvrz dal počátkem 80. let 16. století přebudovat na renesanční zámek Jan starší Hodějovský, považovaný svým vlivem na společenský a kulturní život za předchůdce Petra Voka z Rožmberka.

Traduje se, že stavebním materiálem jeho sídla v Řepici sídla byly rudé pálené cihly, a díky této barvě měl zámek přídomek ohnivý. Nechyběla velká zahrada, sloužící nejen zemědělsky a ovocnářsky - pro tyto účely vyrostly špejchary a další hospodářské budovy, ale i coby půda pro vědecká botanická bádání.

Největší poklad však se ukrýval v zámku - rozsáhlá knihovna, která, stejně jako osobnost hostitele, přitahovala nejvýznamnější básníky, šlechtice a učence. Finančně náročnou přestavbu tvrze si mohl Hodějovský dovolit i díky jistě nemalým odměnám za výkon služby místosudího českého království. Tuto funkci vykonával v letech 1537 - 1555.

Jeho podpora literárním umělcům spočívala i v tom, že se snažil obstarat pro ně práci v odpovídajícím úřednickém sektoru. Mezi osobnosti, které podporoval, patřili například Hájek Tadeáš z Hájku nebo Václav Hájek z Libočan. Zde tedy je zmíněná přímá souvislost se vznikem Kroniky české, které se zaobírala dějinami vlasti od příchodu Slovanů až do roku 1526. Dnes méně známému Matoušovi Collinusovi z Chotěřiny umožnil Hodějovský vydání čtyřsvazkové sbírky latinských básní Farragines poematum, která ve své době patřila mezi zásadní díla, shromažďující práci mnoha autorů.

Roku 1555 odstoupil z vážené funkce místosudího a plně se věnoval životu na sídle v Řepici, kde byl i po svém skonu 11. února 1566 pochován v místním kostele. I když byl ženat čtyřikrát, z jeho potomků jediná dcera Alena se dožila dospělosti a sňatku s příslušníkem vladyckého rodu Deymové ze Stříteže Mikulášem.

Po zámku a v něm umístěné úchvatné knihovně dnes v Řepici mnoho nenajdeme, ale za odskok cestou ke Strakonicím obec rozhodně stojí. Zámek vzal za své v pobělohorské době, nejprve byl zkonfiskován a následně vojskem sloužícím císařovi vypleněn, pobořen a vypálen. Zda četné vzácné knihy z období antiky i středověku lehly popelem, či coby konfiskát se staly majetkem dona Martina de Huerta, dnes těžko určit.

Zbytky původní tvrze dnes jsou dochovány pouze sporadicky v drobných částech zdi, císařským hejtmanem rozvalené, zato dobře zachovalá je pozdně gotický špýchar, nebo dvě bašty, součást zdi ohraničující prostor bývalé zahrady.

Kostel sv. Máří Magdaleny v Řepici má nejstarší románské stavební pozůstatky z doby svého vzniku, tedy období let 1240 -1250. Tvoří je obvodové zdi kostela a portál. Raně barokní přestavba pochází z let 1668 - 1670, hranolová věž má ve svém rodném listu rok 1713. Tamní varhany pocházejí z roku 1743.

Erb Hodějovských charakterizuje zlatý kapr na modrém podkladě, velmi dochovaný je pamětní kámen s tímto erbem, přenesený do parku u nedalekého zámku v Štěkni, místě, kde zemřel Karel Klostermann. Erb z roku 1555 je možno nalézt ve Strakonicích na Malém náměstí (průjezdu dnešní Komerční banky). 

O místě tajné chodby se můžete dočíst v posledním odstavci zde.

Jak Řepici, tak Štěkeň, by neměl vynechat žádný turista, hledající méně známá, leč významná místa vlasti.