Článek
Při požáru v hlubinách zahynulo 319 horníků, zůstalo po nich 286 vdov a 961 sirotků, z toho 33 pohrobků. Údaje se ale rozcházejí.
O důlním neštěstí, ale i další existenci těžby na Příbramsku se můžete vše dozvědět v expozicích Hornického muzea Příbram.
Odhozený knot
Požár vypukl v hloubce 955 metrů na 29. důlním patře. Vznikl z neopatrnosti, při výměně knotu v lampě, když starý neuhašený zapadl do dřevěných odřezků. Ale to se zpočátku nevědělo, nikdo si nedovedl příčiny takového ohně vysvětlit.
Svědomí tížilo
„Čtrnáct dnů po vzniku požáru, dne 13. 6. 1892, se dostavil k Okresnímu soudu v Příbrami horník V. Havelka a vypověděl, že nemůže dál snášet výčitky svědomí, protože ví, kdo zavinil založení ohně. Označil jako původce katastrofy havíře Emanuela Kříže.
Na to byli zatčeni E. Kříž z Oseče, V. Havelka z Orlova, J. Kadlec z Příbrami a A. Nosek z Havírny, kteří se v kritickou chvíli nacházeli společně na nárazišti 29. patra Mariánského dolu... Kříž, kterému tehdy už kahan dohoříval, si vyměňoval knot, když čekal na otevření dveří u stoupacího stroje, který je měl dopravit na povrch.
Nepatrný doutnající oharek knotu odhodil. Ten propadl asi 10 metrů hluboko do prostoru sklípku, kde prý ještě krátce doutnal. V těchto místech byly pravděpodobně odřezky z výdřevy, možná i promaštěná koudel používaná k údržbě. Oheň pravděpodobně doutnal a pak vzplanul v době, kdy horníci z ranní směny již vyfárali a ti, kteří se chystali na odpolední šichtu, se teprve shromažďovali na dole v cáchovně.
Hrozivé žhnoucí jazyky byly hlášeny asi v 13.30 havířem Josefem Sladovníkem. Oheň se šířil nezadržitelnou rychlostí a jedovaté plyny pronikly z dolu Marie do podzemí dolu Císaře Františka Josefa I. a dolu Vojtěch, kde způsobily smrt mnohých horníků. Vrchní správce Hugo Grögler se v tento okamžik rozhodl plameny zlikvidovat vháněním vody z hydrantů a požární stříkačky. Podzemí se však ještě více zaplňovalo kouřem a dále umírali lidé…
Tragickou náhodou bylo, že teplota v dole Marie na 29. patře v hloubce 955 metrů dosahovala 24,16 °C a ta samá teplota vzduchu byla v ten den i na povrchu! Březohorské doly měly přirozený způsob ventilace, tedy níže položenými šachtami (Císaře Františka Josefa I., Vojtěch a Anna) vzduch do šachet klesal a ústím výše zaražených dolů (Marie a Prokop) zase vystupoval, při teplotní rovnosti toho dne selhávalo odvětrávání podzemí. Štěstím bylo, že oheň nezasáhl menší skladiště dynamitu a střelného prachu, které se v dolech nalézaly...
E. Kříž byl odsouzen ke třem rokům, J. Kadlec ke dvěma létům, V. Havelka k 18 měsícům a A. Nosek ke třem měsícům těžkého žaláře.” (Z článku ředitele Hornického muzea Josefa Velfla)
Podle počtu stálých expozic je Hornické muzeum Příbram největším muzeem v Česku.
