Článek
Jepice Bojophlebia prokopi je největší a nejstarší na světě. Pochází z období karbonu, tedy z doby, kdy na našem území vznikaly sloje černého uhlí.
Na konci starších prvohor, před více než 300 miliony lety, během takzvaného variského vrásnění, byly vyzdviženy nad hladinu masy hornin ze dna oceánu, který se rozkládal meziseverním kontinentem Laurasií a jižní Gondwanou. V údolích mezi horskými hřebeny se v jezerních pánvích usazovalo obrovské množství rostlinného materiálu - pozdějšího zdroje mohutných slojí černého uhlí.
Na území Českého masivu takto vzniklo mnoho kamenouhelných pánví. Z některých z nich zůstaly jen malé denudační zbytky. Takovou pánvičkou, původně spojenou s radnickou pánví, je štilecká nebo také tlustická pánvička. Dnes se tato pánvička nachází kilometr severně od obce Tlustice.
"Sloje černého uhlí objevil na Štilci kolem roku 1744 žebrácký řemeslník, hrnčíř a cvočkař Jan Jiří Schmidt při vyhledávání zdroje hrnčířské hlíny. Od té doby se zde uhlí těžilo s přestávkami až do roku 1958. Používalo se pro místní účely, v pivovarech, hamrech, sklářských hutích, zbirožských železárnách aj. Dnes jsou již sloje zavaleny," uvedla Petra Přidalová z berounského muzea.
V jámovém lomu se kromě uhlí dobýval i tzv. „tlustický brousek“, který se používal jako atypická keramická surovina vhodná k výrobě brusných materiálů, izolátorů, sklářských pánví a obkládaček.
Právě v takové sloji byly učiněny i nálezy unikátních obřích jepic. Nymfa jepice (nedospělec bez křídel), kterou vlastní berounské muzeum, není zcela úplná, má délku těla bez tělních přívěsků 10 cm, s tělními přívěsky 14 cm. Zachovala se břišní strana jepice, protiotisk nebyl nalezen.
Tělo se skládá z hlavy s patrným ústním ústrojím a tykadly, oči jsou velké, vystouplé. Hruď je složena ze tří článků. Vyrůstají z nich celkem tři páry nohou. Zadeček je dlouhý přibližně jako hlava a hruď dohromady, obsahuje tracheální žábry a je zakončen třemi přívěsky.
"Jedná se o druhý nález na území České republiky. Prvním byl dospělec téhož druhu, který byl ve stejné karbonové vrstvě nalezen v 50. letech u Vrapic. Jepice byla nalezena i s křídly, jejichž rozpětí dosahovalo 45 cm," uvedla Petra Přidalová z berounského muzea s tím, že tato jepice je uložena v Národním muzeu v Praze. Obě jepice zahynuly během erupce sopky, jejíž popel je strhl do bažin a spolu s ním je pohřbil na dně pánve.
Obec Tlustice, na jejímž katastru byl nález učiněn, ocenila jeho unikátnost tím, že si jepici zvolila do svého znaku.
