Článek
Do současné aktuální nabídky totiž patří rovněž mezigenerační výstava Fenomén Merkur.
Na zmíněné výstavě lze v poličském muzeu obdivovat propracované stavby a modely nejrůznější velikosti a náročnosti provedení, jako jsou Petřínská rozhledna či ruské kolo, velký vlak se spoustou vagonů, auta či letadla, seznámíte se i s prototypem tzv. čočkostroje Otto Wichterleho. Výstava zároveň mapuje i její historii a vývoj. Současně zve všechny malé i velké návštěvníky ke hře, neboť součástí výstavy je herna, ve které si každý může vyzkoušet své konstruktérské schopnosti a postavit vlastní model.
Navštívit můžete také stálé expozice a vrátit se tak třeba do středověku. Vyzkoušet si tíhu brnění nebo si obléknout historické kostýmy. Vystřelit z laserové pušky nebo zkusit odměřit loket plátna.
Autentičnost výletu do historie podtrhne vystoupání na ochoz městských hradeb, jedněch z nejzachovalejších ve střední Evropě. Hradební zeď má úctyhodnou šířku 2 až 2,25 metru, je až 8 metrů vysoká, zpevněná 19 půlválcovými do města otevřenými baštami. Hradby jsou dodnes zachovány a v délce 1220 metrů obepínají celé historické jádro města. Procházka kolem je příjemným zpestřením kterékoliv části dne.
A co si protáhnout nohy a vystoupat 194 schodů přímo do rodné světničky nejslavnějšího poličského rodáka a hudebního skladatele Bohuslava Martinů?
Ta se nachází ve věži novogotického kostela sv. Jakuba a neskýtá pouze krásný výhled na město a okolní krajinu z výšky 36 metrů, ale zároveň je to místo, kde se roku 1890 narodil do již čtyřčlenné rodiny Ferdinanda Martinů, malý chlapec, jenž dostal jméno Bohoušek. Celá rodina se musela dělit o prostor o velikosti dvacet pět metrů čtverečních, a to po dvanáct let, kdy dobrosrdečný tatínek chránil město coby pověžný před požárem. Že vám to přijde nemožné? Tolik lidí a tak málo místa? Není divu, že když byl Bohoušek malé miminko, spával ve spodní přihrádce prádelníku.
Dveře poličského muzea jsou pro návštěvníky otevřeny od úterý do neděle, každý den od 9.00 do 17.00 hodin.