Hlavní obsah

Návštěvníci výstavy o Velké válce si na vlastní kůži vyzkoušejí, jaké to bylo v zákopech a v krytu

Novinky, Vladimíra Krejčí

Sté výročí rozpoutání první světové války připomene Vlastivědné muzeum v Šumperku výstavou, která provede návštěvníky jak dobou těsně před vypuknutím konfliktu, tak následujícími lety až do hořkého konce monarchie. Přiblíží osudy vojáků i utrpení obyvatel v podhůří Jeseníků.

Foto: archiv Vlastivědného muzea v Šumperku

Polní mše u šumperského nádraží před odjezdem vojáků 3. praporu 13. zeměbraneckého pluku na ruskou frontu počátkem srpna 1914.

Článek

„Rakousko-Uhersko se na válku připravovalo dlouho dopředu. Procvičovala se částečná mobilizace, vojáci v záloze byli častěji povoláváni na ostré střelby. Na počátku války panovalo v převážně německém Šumperku nadšení. Lidé byli přesvědčení, že Rakousko-Uhersko brzy zvítězí,“ přiblížil ovzduší doby historik Zdeněk Doubravský. 

Výstavu Šumpersko za Velké války 1914 1918 koncipoval tak, aby návštěvníky provedl atmosférou těchto vzrušených let. Jásot a radostná očekávání obyvatel podhůří Jeseníků zprostředkují dobové fotografie vystavené na panelech i promítané diaprojektorem. Nálada se s příchodem prvních válečných let změní a návštěvník Galerie Šumperska bude moci na vlastní kůži zakusit, jaké to bylo v zákopech nebo v protidělostřeleckém krytu. Jejich modely vyrostou přímo v prostorách muzea. 

Vystaveny budou také dobové zbraně. Fotografie přiblíží, jak to vypadalo na frontě. Snímky zachycují život v zákopech i bojová postavení jednotek. Promítány budou záběry polní pošty i nemocnice, očkování proti choleře, běžného života vojáků, ale také sbírání padlých. 

Nadšení vystřídaly hladové nepokoje  

„Závěr výstavy zachycuje zcela jinou náladu, než byla ta počáteční. Válečné nadšení už dávno odeznělo, zůstala bída a hlad. Příděly potravin se stále snižovaly, panovala podvýživa, což vedlo k hladovým demonstracím a stávkám v továrnách a nakonec k celkovému rozkladu života v monarchii,“ upřesnil Doubravský. 

Výstava se zaměřuje na útrapy obyvatel Šumperska, ať už válečná léta prožívali na frontách nebo v zázemí. 

„V šumperských kasárnách sídlily před válkou jednotky 93. pěší pluku. Za války měl ve městě svůj doplňovací prapor, proto byl zván šumperským. Posádkou v Olomouci sídlil 13. zeměbranecký pluk, jenž měl jeden prapor v Šumperku,“ objasnil Doubravský. 

Šumperáci bojovali na ruské i italské frontě  

Do obou pluků rukovali muži ze Zábřežska, Litovelska, Šumperska a Rýmařovska. Devadesátý třetí pěší pluk byl během války doplněn asi dvaceti tisíci muži. Někteří z vojáků padli, jiní skončili v zajetí nebo přeběhli. 

Muži ze Šumperska bojovali na ruské a později také na italské frontě. Z šedesáti procent byli německé národnosti. Mnozí z jejich spolubojovníků s odlišným národnostním smýšlením se nechali zajmout a vstoupili do Československých legií. Část výstavy je proto věnována československému odboji a životu legionářů v Rusku. 

Výstava Šumpersko za Velké války 1914 – 1918 zahajuje ve čtvrtek 20. března vernisáží v 17 hodin. Atmosférou těžkých let bude návštěvníky Galerie Šumperska provázet až do 1. června.

Výběr článků

Načítám