Článek
„Děti i dospělí si vyzkoušeli to, co v minulosti zvládl každý kluk i holčička. Velikonoce v muzeu pořádáme každoročně. Děti, které přicházejí samy nebo v doprovodu rodičů či prarodičů, s námi rády tráví den a připomínají si lidové tradice,“ uvedla Mária Kudelová, etnografka Vlastivědného muzea v Šumperku.
Letošní ročník oblíbené akce doprovodil výstavu věnovanou severomoravskému sklářství, návštěvníci proto také malovali na sklo a navlékali korálky. V tvůrčí dílnu se proměnila velká část muzejních prostor.
Děti si prohlédly výstavy
Kdo zrovna nevyráběl, prohlížel si výstavy. Děti zaujala stoupa na drcení křemene a výrobu sklářského písku, kterou vlastními silami rozpohybovaly. Na výstavě Jak se žije s handicapem zkoušely, jaké to je chodit o berlích. S invalidním vozíkem jezdily po rampě, která simuluje náročný terén v ulicích českých měst.
Vypomohly slepice z Oravy
Úspěšná akce si vyžádala náročnou přípravu. Etnografka Kudelová prozradila, že skořápky na výrobu kraslic shromažďovala už od minulých Velikonoc. Pomáhali jí v tom kolegové z muzea i maminka na Slovensku. Mnohé z vajec tak snesly oravské slípky až na slovensko-polském pomezí.
„Kolegyně, botanička Magda Zmrhalová, která mě techniku zdobení naučila, chová speciálně kvůli kraslicím slepice snášející bílé vejce. Moje maminka občas žehrá, že hnědé nosnice by byly lepší, jenže pro kraslice jsou bílé skořápky nezbytné,“ usmívá se Kudelová.
Proutí je symbolem znovu se obnovující přírody
Kromě vajec šumperští muzejníci nachystali i další potřebné suroviny. Nezbytné bylo především vrbové proutí, které muzejníci dovezli až z Jakubovic.
„Proutí je symbolem znovu se obnovující přírody, vejce příslibem nového života, takové jsou hlavní motivy Velikonoc v lidové tradici. Ačkoliv se jedná o křesťanské svátky, v obecném pojetí se proměňují v oslavu jara,“ vysvětlila etnografka.