Naše Velikonoce i rituály v Tibetu. Spojuje je pichlavý jalovec

Zapálíte usušené větvičky. Vznikne uklidňující kouř, až lidé věří, že přitahuje bohy. Tak silné postavení má jalovec v himalájském Tibetu. Tibeťané sušený jalovec rozdrtí na jemný prášek a zabalí do tenkého proužku papíru, který pak svinou do tenkých provázků. Tyto ručně vyrobené vonné provázky buddhisté používají k vyvolávání božstev nebo je zapalují během svých meditací, aby udrželi mysl soustředěnou na předmět svého zájmu. Ještě dnes inhalují asijští šamani stoupající jalovcový kouř.

Zapálení vykuřovadel patří mezi nejstarší rituální praktiky lidstva. Aromatické substance byly vždy velmi žádané, posvátné a zacházelo se s nimi jako se vzácným pokladem. A daleký Tibet s naší zemí uprostřed Evropy spojuje právě aromatický jalovec, který je zvláštním fenoménem pastvin moravských Karpat.

Jalovce, které rostou na stráních, vytvářejí neopakovatelný krajinný ráz a patří k typickému koloritu Valašska. U nás rostou spíše menší keře, se špičatým jehličím, jako má rozmarýn, avšak užším, pichlavějším a zeleným. Plodům jalovce se říká jahůdky a jsou nejprve zelené. Když dozrávají, zčernají. Jehličnan, jehož větvičky se právě na Valašsku slouží koledníkům místo pomlázky, poznáte snadno. Celá rostlina překrásně voní díky pryskyřici, která po naříznutí prýští ven. Jedinečné aroma však nemají jen čerstvé rostliny, voní i usušený kořen, kmen a bobule i větvičky, když se zapálí.

Stejně jako v Tibetu, i u nás se dříve jalovcovým dřevem spolu s pelyňkem vykuřovaly obývané místnosti k zapuzení zlých duchů.

Jalovce rostou na neobdělávaných místech. Chystáte-li se na výlet za jalovcovými pastvinami, ta nejzachovalejší a nejrozsáhlejší se jmenuje Přírodní rezervace Jalovcová stráň. Leží v lese mezi osadami Přítěž a Na Salaši, jihovýchodně od obce Nedašov. Jalovec však není to jediné, proč se tam vypravit. V trávě mezi těmito keři se rovněž daří celé řadě vzácných bylin - hořci brvitému, orlíčku, vstavači mužskému nebo vemeníku dvoulistému.

Ještě v 80. letech minulého století lokalitu pravidelně spásal dobytek. V 90. letech začala degradace porostu a zarůstání náletovými dřevinami (typicky břízami, jasany, ale i smrky). Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty však provedla zásahy umožňující pravidelnou údržbu a opětovné přepásání lokality.

Právě v Bílých Karpatech pravidelně pořádá své Týdny pro divočinu i Hnutí DUHA. Dobrovolníci tady pomáhají zachovat přírodní rozmanitost vzácným lokalitám, které jsou opouštěním od tradičního způsobu hospodaření ohroženy. Kromě pravidelně udržovaných míst mají pro zachování přírodní rozmanitosti i pro člověka význam i místa, která jsou naopak hospodařením zasažena jen minimálně. Ty lidem představuje projekt Česká divočina z dílny stejné ekologické organizace.  

A kdy že je nejvhodnější Přírodní rezervaci Jalovcová stráň navštívit? Ideálně na přelomu května a června, kdy kvete zejména většina orchidejí. Území je však atraktivní po celý rok a nabízí další výborné výhledy na okolní krajinu.