Hlavní obsah

Národní dům v Prostějově je moravskou secesní perlou

Novinky, Leona Roháčková

Kotěrův Národní dům v Prostějově se stal národní kulturní památkou v dubnu 2008. Stavba tento titul dostala jako vůbec první v prostějovském regionu. Národní dům tak s malým zpožděním dostal dárek ke svým tehdejším stoletým narozeninám.

Foto: Archiv Národního domu Prostějov

Ve foyeru divadla stojí plastika ženy od Olbrama Zoubka. Nádherná plastika měla být původně umístěna ke kašně u prostějovského zámku

Článek

Národní dům, významná kulturní památka České republiky, patří mezi architektonické dominanty města Prostějova a je též jeho hlavním kulturním a společenským centrem.

Byl postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry, profesora UMPRUM v Praze a předního představitele české secese. V celé Kotěrově tvorbě zaujímá prostějovský Národní dům výjimečné postavení zejména pro architektonické přednosti.

Na výzdobě Národního domu se podíleli malíři Jan Preisler a František Kysela a sochaři Stanislav a Vojtěch Suchardovi, Bohumil Kafka a Karel Petr. Součástí stavby je mimo jiné restaurace, kavárna, vinárna a společenské sály, které jsou stále udržovány v historickém duchu. Ojedinělé je i divadlo. Jen foyer divadla je mezi prostory Národního domu tak trochu popelkou.

„Za německé okupace byly původní interiéry zničené přestavbou. K jisté nápravě došlo v padesátých a šedesátých letech a zatím poslední rekonstrukce proběhla před oslavami stého výročí. Na vstupní halu se ale nikdy nedostalo. Zatímco v promenoáru byla odkryta původní krása štukové výzdoby, foyer divadla vše kazí. Je to škoda, protože se tam nemohly vrátit dva krásné secesní obrazy od Jana Preislera, které jsou už řadu let v muzeu,“ posteskl si známý prostějovský milovník umění Josef Dolívka. 

Secese

Secesní styl zcela změnil architekturu a užité umění. Objevil se kolem roku 1890 a trval přibližně do roku 1914. Měl hluboký vliv na ohromující množství uměleckých forem v mnoha různých zemích. Jádrem změny byla touha zbavit se dusivého historicismu a změti dobových stylů, které určovaly podobu interiérů koncem 19. století. Secese představovala osvěžující, moderní řešení, které prolomilo sevření zavedených tradic a nabídlo nové vzrušující výrazové formy.

Po celé Evropě se tento styl projevil mnoha odlišnými způsoby, které odrážely rozdílný charakter jednotlivých zemí. Zvláště pak pro českou architekturu se později vžil pojem Česká secese. 

Secese během krátkého trvání poznamenala architekturu, nábytek, keramiku, textilie, plakáty, sklo i šperky. To vše je možno vidět v exteriérech a interiérech secesního Národního domu v Prostějově.

Prostějov je v Olomouckém kraji  bezesporu „mekkou“ secese. Kromě národního domu se může ještě pochlubit secesní novou radnicí a vilami bratří Kovaříků. Všechny stavby se dochovaly takřka bez porušení. Toto štěstí bohužel neměl další moravský secesní skvost – olomoucká Vila Primavesi, jejíž vnitřní vybavení bylo vzácnou kolekcí děl takových mistrů jakými byli sochař Anton Hanak či Gustav Klimt.

Související témata:

Výběr článků

Načítám