Článek
Akce, podporované Skupinou ČEZ v rámci Oranžového roku v okolí Jaderné elektrárny Temelín, se zúčastnily stovky lidí. Na zaplněném Dolním náměstí tak bylo až do pozdních večerních hodin velice živo. Vrcholem programu byla skupina HE-band a ohňostroj.
„Vyšlo nám počasí, návštěvníci přijeli z celého okolí. Znovu se potvrdilo, že Slavnosti mrkve již dávno nejsou jen naši místní událostí. A navíc. Mrkev je opravdu zdravá a díky ČEZ máme i kvalitní program,“ uvedl starosta Zlivi Jiří Štabrňák.
A má pravdu. Mrkev se používá v léčitelství jako močopudný a projímavý prostředek, při šerosleposti, močových kamenech a revmatických zánětech kloubů. Šťáva z kořene pomáhá také při ischemické chorobě srdeční. Mrkev obsahuje důležitou vlákninu a podporuje vylučování cholesterolu z těla.
Slavnosti mrkve jsou inspirovány historickou legendou o zelenině omylem vypěstované u kostela místo ozdobných květin. Zlivi se proto mezi Jihočechy přezdívá Mrkvanov, jeho obyvatelům pak Mrkvané. „Fakt mi tak řada přátel říká, ale samozřejmě to všichni bereme s humorem,“ reagoval Milan Matěcha, který sice nyní žije v Českých Budějovicích, ale v „Mrkvanově“ se narodil a má zde rodinu.
Existuje řada variant tohoto příběhu, nicméně základ mají všechny společný. A to, že u zlivského kostela kdysi vyrostla mrkev. Jakým způsobem se ale do země dostala, v tom už se legendy liší. Nejčastější, i když nikdy nepotvrzenou teorií je, že sedláci z Hluboké nad Vltavou dodali zlivským sedlákům místo semínek květin, které měly zkrášlit okolí zdejšího kostela, semínka mrkve. Kolem kostela pak vyrostla mrkev a obyvatelé Zlivi se stali předmětem posměchu. Podle starosty bude zřejmě pravda spíše v tom, že ve zlivské, jílovité, málo úrodné půdě se jiné zelenině než mrkvi prostě nedařilo. Mrkev se zde navíc sázela už před stavbou kostela.
