Článek
Kromě novinových sloupků, fejetonů, črt a soudniček soubor přináší také povídky, které jsou vrcholnou ukázkou Poláčkovy ironické nadsázky a umění literární zkratky. Stručné, obsahově hutné texty se vyznačující žánrovou i tematickou pestrostí.
V titulní satiře osmadvacetiletý Poláček zúročil zkušenosti z práce úředníka vývozní a dovozní komise a vylíčil, jak pokus zbavit se nepotřebné pouťové atrakce odstartoval kolotoč bizarních administrativních potíží. Povídka předjímá osobitý styl budoucího humoristy a satirika.
Humornému ladění se vymykají pouze závěrečné Poslední řádky z deníku, jejichž zařazení do knihy má spíše jen doplňující význam. Výbor z kratších humoristických próz přináší texty zveřejněné v dobových tiskovinách, ale i povídky otištěné knižně jak za autorova života, tak posmrtně.
Maloměsto za mocnářství i republiky
Příběhy se většinou odehrávají v prostředí prvorepublikového maloměsta nebo na velkoměstské periferii, v několika textech se Poláček vrací i hlouběji do minulosti.
Povídka Špatný příklad kazí dobré mravy přivádí čtenáře do předrepublikového gymnázia. V závěru příběhu Maturity hrdina procitá dokonce až v ostřelovaných zákopech první světové války, paradoxně šťasten, že o hrůzách zkoušky z dospělosti se mu jen zdálo.
Dívčí suknička pětiletého hrdiny Pamětí o válce rychnovské, které lze vnímat jako Poláčkův pandán Knoflíkové války Luise Pergauda, vypovídá o tom, že děj povídky se odehrává už někdy na přelomu století. Naopak Pohádku o ctnostném zločinci a smutném detektivovi lze považovat za Poláčkův svérázný průnik do budoucnosti a žánru literární fantastiky.
Poláček, vyškolený potřebami prvorepublikové žurnalistiky, má instinkt na vyhledávání zajímavých témat, baví čtenáře groteskními zápletkami. Dokáže vystavět barvitý příběh, zabydlený svéráznými figurkami a přinášející nečekané rozuzlení, a to na překvapivě malé ploše.
O inspiraci děním kolem sebe říká: „Fakt je sterilizátor myšlenek... Životu nelze věřit; má zřetelný sklon ke kolportážní konvenci. Buďme skeptičtí ke skutečným událostem života; jsou příliš fantastické, nepravděpodobné.“
Barvitý jazyk
Schopnost pohybovat se v různých jazykových rovinách a rychle je měnit dokládá povídka Špatný příklad kazí dobré mravy. Vypravěč ji otevírá dlouhými souvětími, prošpikovanými přechodníky a infinitivy zakončenými na „-ti“, aby vzápětí přešel do úderného sportovního slangu. Soubor obsahuje i Poláčkovu jazykovědnou úvahu věnovanou slovnímu spojení „kýho výra“ a klení vůbec.
Štěpánkovy ilustrace
Publikaci doplňují ilustrace Ivo Štěpánka, jenž je také autorem zářivě barevné obálky odkazující ke starým dobrým, notně idealizovaným časům. Na titulní straně se úředníci vozí na dětském kolotoči se zvířátky a autíčky, vsedě na prasátku či koníčkovi se pod pruhovanou stříškou pouťového stanu ohánějí nejrůznějšími potvrzeními, povoleními, příkazy, výpisy a žádostmi.
Závěrečný lehce snový obrázek zachycuje Karla Poláčka odlétajícího v balónu kamsi do říše literární fantazie.