Článek
Bartholomeus Spranger (1546–1611), narozen v Antverpách, působil v Itálii jako dvorní malíř papeže Pia V., ve Vídni pracoval pro císaře Maxmiliána II. a konečně v Praze se stal dvorním malířem císaře Rudolfa II. Z doby působení Sprangera na pražském rudolfínském dvoře pochází i jeho slavná olejomalba Venuše a Adonis, kterou vytvořil mezi lety 1607 až 1611.
Námět čerpá z antické mytologie, z příběhu lásky bohyně Venuše a Adonise, kterého při lovu usmrtil divoký kanec. Zachycuje Adonise, navracejícího se vždy na jaře z říše stínů zpět k Venuši. Kromě erotického podtextu symbolizuje probouzení jarní země ze zimního spánku a evokuje otázky po smyslu života. Obraz byl původně součástí pražské obrazové sbírky císaře Rudolfa II. Po jeho smrti byla velká část sbírky rozvezena a rozprodána a obraz se později, neznámo kdy, dostal do valdštejnské sbírky v Duchcově.
Ve 20. století čekaly Sprangerovu olejomalbu velmi krušné časy. Při krádeži v roce 1988 byl obraz silně poškozen vyříznutím z rámu a zmenšením asi o 6 cm na výšku i na šířku. Srolováním a překládáním došlo ke zlomům plátna, tím se polámala i malba, která se tak uvolnila a v místech zlomů odpadala. Obraz byl po krádeži ještě upravován dalším seříznutím okrajů a nalepením na sololitovou desku. Po letech byl v tomto stavu navrácen v roce 1993 zpět do Duchcova a o dva roky později byl restaurován Magdalenou Černou. Restaurátorské práce spočívaly v zajištění malby a oddělení originálního plátna od sololitové desky. K němu byly přisazeny dochované původní okraje z vypínacího rámu, přičemž chybějící části byly doplněny novým plátnem.
Obraz je instalován v zámecké obrazárně na zámku v Duchcově, návštěvníci jej mohou zhlédnout na prvním prohlídkovém okruhu zvaném "Valdštejn". Mnozí návštěvníci si toto Sprangerovo dílo tematicky spojují i s nejznámějším obyvatelem duchcovského zámku Giacomo Casanovou. Tento se při trošce fantazie promítá v postavě krásného Adonise s téměř italskými rysy, vášnivě se dotýkajícího bohyně Venuše.