Článek
Na zámek za Casanovou přijeli Valdštejnové a jejich hosté, aby rozehráli nejpozoruhodnější hru v otázkách lásky, která končila poznáním a osvícením hlavních aktérů.
Hudebně romantickou komedii pod názvem Poslední růže od Casanovy uvedla Katedra zpěvu a operní režie Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze, která byla zároveň spolupořadatelem akce.
V jednotlivých rolích se představili studenti a absolventi HAMU – Andrej Beneš (Casanova), Michal Lieberzeit (Josef Karel Emanuel Valdštejn), Eliška Milotová (hraběnka Valerie), Lukáš Bařák (František Adam Valdštejn), Lucie Laubová (Markétka), Zděňka Erlebachová (paní Maternová), Tomáš Sup (doktor O’Reilly), Josef Brindzák j. h. (Maestro Caldo, průvodce, hostinský), Barbora Danzerová j. h. (alegorie ženství) a Martin Talaga j. h. (alegorie mužství).
Představení Poslední růže od Casanovy na duchcovském zámku bylo dalším svědectvím zájmu mladé tvůrčí generace o osobnost Casanovy, která je v celé svojí složitosti věrným otiskem své doby, pro svět umění nevyčerpatelnou inspirací a zároveň objektem pro různé filozofické náhledy.
Správa zámku Duchcov podporuje projekty, které se prostřednictvím umělecké licence snaží přiblížit historické reálie, v tomto případě prostředky hudebně-dramatického žánru. Ten se na zámku pěstoval již v minulosti díky zájmu původních majitelů z rodu Valdštejnů a pro hru s námětem života Casanovy je Valdštejnský sál prostorem přímo autentickým.
I to byl pro realizační tým jeden z důvodů, aby byla hra uvedena poté, co byla prezentována na pražských podiích, i na místě, které je neodmyslitelně spjato s osobností Giacoma Casanovy, uchovává si svého genia loci a dodnes láká tisíce návštěvníků z ČR i ze zahraničí – na zámku v Duchcově.
Právě zde strávil věhlasný světoběžník a dobrodruh posledních třináct let svého života, než se stal legendou a jeho život legendárním. Sám zanechal o sobě tisíce stran popsaných stejně, jak o něm napsali tisíce stran různí literáti a badatelé. Mnoho z nich si dodnes klade otázku, jaký byl vlastně Casanova. Jeho texty, myšlenky, činy si mnohdy protiřečí, sám si hraje se svými čtenáři a uvádí je do rozpaků, zahaluje se rouškou tajemství a stejně tak zůstává tajemstvím i místo jeho posledního odpočinku.
Casanova má mnoho tváří, jednu z nich odkryla i hra v režii Michala Lieberzeita. Poslední růže od Casanovy byla zároveň posledním představením letošní zámecké sezóny a s ohledem na velký potlesk publika vykvetla ke spokojenosti všech přítomných. Věříme, že osobnost Giacoma Casanovy bude i nadále probouzet otázky a touhu poznávat život mimořádně zajímavé osobnosti, jež má napříč staletími na zámku Duchcov své stálé místo.
Poslední růže od Casanovy v podání HAMU