Hlavní obsah

Na Valdštejně byl vězněn významný husitský hejtman, možný český král

Novinky, Petr Hejna

Tento pravděpodobně nejstarší hrad Českého ráje neohromí svojí rozlehlostí, ale naopak útulností komnat i umístěním na skále v lesích. Působí jako scenérie z fantaskních krajin malířů období romantismu, zde však reálná a turistům přístupná. V minulosti ho obsadili husité, stejně jako loupežníci.

Foto: Petr Hejna
Článek

Valdštejn byl vybudován v druhé polovině 13. století, a to rodovým předkem pánů z Valdštejna, kterým byl Jaroslav z Hruštice z rodu Markvarticů. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, proto původně používal přídomek „z Lemberka“, později, po zbudování hradu, začal on a jeho potomci používat již označení příslušnosti „z Valdštejna“.

Nejznámějším z rodu, který hrad v této pro Valdštejn prvotní dějinné fázi držel prakticky sto let, se pak později stal vojevůdce Albrecht z Valdštejna (1583 - 1634 zavražděný v Chebu), významná osobnost časů třicetileté války. 

Kolem roku 1380 hradu vládnou Vartenberkové, s Valdštejny spříznění coby větev rodu Markvarticů. Za držení Jindřichem z Vartenberka k hradu roku 1424 přitáhl Jan Žižka s vojskem, který Valdštejn dobyl stejně jako nedaleký Turnov.

V roce 1427 zde byl vězněn u nás prakticky dnes neznámý husitský hejtman, litevský kníže a účastník bitvy u Grunwaldu Zikmund Korybutovič. Na tohoto aktéra smíru mezi Pražany a Žižkou byla uvalena papežská klatba, s Prokopem Holým vedl husity při bitvě u Ústí nad Labem, nicméně radikální husity si znepřátelil tím, že požádal papeže o přijetí husitů do katolické církve. Byl dokonce kandidátem na český trůn, převrat se mu však nezdařil. I když po věznění na Valdštejně byl vypovězen z Čech, srdcem zůstal husitou a později roku 1431 bojoval v bitvě u Domažlic. 

Roku 1438 hrad obsadili loupeživí rytíři, o dva roky později byli ozbrojenými složkami vrchnosti zlikvidováni. Poté se střídali majitelé, aby od roku 1620 až do roku 1821 se stal vydrancovaný a vyhořelý hrad opět majetkem Valdštejnů.

Ti se až ke konci 17. století postarali o jeho obnovu i vybudování poutního místa, a to díky tomu, že zde pobýval jako poustevník bývalý vyšehradský varhaník Václav Holan Rovenský. Na počátku 18. století byl vystavěn most s plejádou pískovcových soch našich světců. Pověsti autorství soch přisuzují poustevníkovi, ale jedná se o nadsazenou domněnku.

Holana připomíná kaple Jana Křtitele, restaurovaný obraz má namísto Janovy tváře být podle legendy jediným dochovaným portrétem Karla Hynka Máchy. Zde i začíná prohlídka hradu, návštěvník si může vybrat volným toulání objektem bez průvodce, nebo okruh s výkladem, který je obohacen o prohlídku interiérů klasicistního a romantického paláce.

Obě prohlídky nabízejí exteriéry hradu, sklepení s expozicí archeologie a výstavou Chvála pískovci, kapli sv. Jana Nepomuckého (kde jsou originály soch z obloukového mostu) a biliární sál. Z vyhlídky se za rozsáhlého skalního města rýsuje pro Český ráj dominantní charakteristická silueta Trosek.

Samotné skalní město Hruboskalsko je od hradu velmi dobře přístupné po lesní hřebenové cyklostezce spojující Valdštejn s Hrubou skálou, zhruba v polovině této cesty se nacházejí dvě nádherné vyhlídky U Lvíčka a Na Kapelu, oproti zmíněným již na Janovu vyhlídku si z této trasy mohou odskočit pouze pěší turisté. Další zastávkou je pak arboretum Bučina. 

A koho zajímají záhady a pověsti - kromě výše zmíněných nejasností s poustevníkem, sochami a autorem Máje je známá i ta o dracích ve skalách.

Související témata:

Výběr článků

Načítám