Hlavní obsah

Na safari v říši divoké přírody národních parků v Keni

Novinky, Petr Hejna
Aktualizováno

První z mnoha národních parků v rovníkové Africe ožije, i s doprovodnými filmy z autorova zhruba týdenního putování za lvy, slony, hrochy, ptactvem, přírodou i typickými obrázky ze života tamního lidu, v následující reportáži. Dojde i na praktické rady zájemcům o cestu do této vzdálené destinace.

Foto: Petr Hejna

žirafa v Hell´s Gate

Článek

Oblast Keni, jednoho z častých cílů milovníků africké zvířeny, je tak rozsáhlá, že navštívit veškeré její zajímavosti je záležitost na více zájezdů. Ukázková volba trasy pro safari v odlišně lokalizovaných a rozmanitou zvířenou obydlených parcích předpokládá jako cíl letu nejlépe hlavní město Nairobi.

Západnější oblast reprezentují jezera ležící na dně Velké příkopové propadliny, táhnoucí se od Mosambiku po Sýrii. Jedním z nich je Lake Nakuru s přilehlým národním parkem, druhým nedaleké Lake Naivasha u stejnojmenného města a blízký park Hell´s Gate, tedy Pekelná brána, skalní útvary s geotermální aktivitou.

Název jezera Naivasha vychází z masajského původního názvu nai'posha - divoká voda. Takovou jsem ji i zčásti zažil na vlastní provlhlou kůži při projížďce motorovým člunem po jeho vodách. Již jen příjezd prašnou cestou, vykácenou v pralese trnitých kaktusů, dává tušit, že zde divoká příroda hraje prim.

Mladý Johnie, jeden z místních průvodců, kteří rádi slyší na titul kapitán, mne usadil do své loďky, po které jsme přišli po pevném koberci vodních hyacintů, a pod mračnou oblohu jsme vyrazili na hladinu, z které trčely pahýly mrtvých stromů, vztahujících své větve jak umrlčí paže vzhůru k nebi. Důvodem hromadného odumření stromů byla záplava před pěti léty, která zdvihla hladina jezera tak vydatně, že dodnes kolísá dle ročního období, ale k opadnutí nedošlo. 

Suché větve jsou však plny života díky na nich posedávajícím kormoránům, spatřit zde lze orly, či stejně jako oni na úlovek vyčkávající rybáře. Kapitáni nabídnou i orlům hozenou rybu a turisté se pak mohou chlubit, jak vyfotili orla při lovu, skutečný milovník přírody však předstíranou akci nežádá, naopak je pro něj normální, že po překonání určité vzdálenosti tento opeřenec plaše odletí.

Kochání se spoustou dalšího vodního ptactva a kol se popásajícími zebrami a antilopami je završeno přiblížením se ve vodě ponořeným hrochům, hlavní atrakcí tohoto jezera. Ač přeprchalo, techniku jsem uchránil a zdokumentoval život na jezeře pod potemnělou oblohou.

Jen o pár kilometrů dál leží ona brána do pekla, kterou však můžete bez obav pekelných muk procestovat pěšky či na kole, věnovat se horolezectví, a to bez průvodce!

I když je to jeden z nejmenších parků, má Hell´s Gate co nabídnout, jednak nepřehlédnutelné vulkanické sloupy, jakým je třeba  Fischer’s Tower, pojmenovaný po Masaji zmasakrované výpravě cestovatele Fishera, ale i překvapivou spoustu zvěře. Např. prasata bradavičnatá zde byla zastoupena tak hojně, že zprávy o přemnožení divočáků u nás se mi zdály být přehnané.

Dobrodružná je zhruba hodinová procházka úzkým korytem potoka, místy nebezpečně vedoucí nášlapy nad řečištěm, jinde přímo nutno se brodit, nechybí zde únikové cesty pro případ bleskových povodní, kdy by v úzké soutěsce hrozilo stržení proudem, který zde v období deštů valí korytem mohutné balvany dolů po toku, takže tím neustále mění tvář potoka. 

Peklo jsem zvolil jako alternativu návštěvy u Masajů, a neprohloupil jsem, zas až tak na jejich autentickou domorodost nevěřím.

Související témata:

Výběr článků

Načítám