Hlavní obsah

Na oslavu maminek Znojmo zaplavily růže v barvách slunce

Novinky, Marek Venuta

Páteční letně laděné Horní náměstí ve Znojmě bylo svědkem přání a úsměvů, které tento den patřil výhradně maminkám. Členové z KDU-ČSL, lépe řečeno jejich mužská část, jim zde rozdávali růže v barvách slunce a ke každé připojili i malé přání.

Foto: Marek Venuta
Článek

Každoročně si u nás připomínáme svátek matek, který je v kalendáři zapsán vždy druhou neděli v květnu a ani letošní rok není výjimkou. Na tento den se vedle žen těší především květináři a floristé. V tyto dny k nim míří především tatínkové, dědečkové, aby odsud odnesli svým drahým polovičkám poděkování v podobě řezané květiny. Po osmém březnu, kdy se připomíná částečně zprofanované MDŽ, a sv. Valentýnovi je to pro obchodníky jistota dobrého výdělku.

Role maminky v rodině a ve společnosti je nenahraditelná a nezastupitelná funkce, která si opravdu zaslouží velké uznání. Právě toto si uvědomují znojemští lidovci, a proto každý rok maminkám nachystají nějaké překvapení. Letos to připravili žluté růže a tištěná přání. Mezi rozdávajícími byl i okresní předseda KDU-ČSL ing. Jiří Němec, který k tomuto dni poznamenal: "Maminka si po právu zaslouží, aby alespoň jeden den patřil jenom jí hlavně za to, co pro nás a naše děti během roku nezištně dělá." 

Na otázku, proč zvolili za květinu právě růži, pohotově odpověděl další z gratulantů, dětský lékař a mluvčí Nemocnice Znojmo MUDr. Pavel Jajtner. "Již ve středověku byla růže spojena s uctíváním Panny Marie, vzoru všech matek, kdy dostala přívlastky jako Růže bez trnů nebo Nejkrásnější růže mezi ženami," řekl a podal květinu asi třicetileté mamince.

Za dvě hodiny je rozdána takřka tisícovka růží, která se v rukách obdarovaných žen roznesla po celém Znojmě. Chlapi posbírali vyprázdněná vědra, vodou skropili rozpálené dlažební kostky a spokojeně odchází domů.

Historie svátku

Svátek matek je starší, než by si kdo myslel. Jeho kořeny lze najít snad v Británii 16. století. Tamnější zvyk byl, že vždy čtvrtou neděli velikonoční každý navštíví svůj domovský kostel, což byla příležitost pro setkání celé rodiny. Na tuto neděli byli čeledíni, děvečky a služebné posíláni sedláky a pány domů, aby se tak mohli po delším čase setkat s rodinou a matkou.

V našich novodobých dějinách se zavedení tohoto svátku u nás připisuje nejstarší dceři československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka Dr. Alici Masarykové, která po dlouhá léta zastupovala místo první dámy.

Myšlenku svátku matek šířil Československý červený kříž, Orel, Sokol, křesťanské spolky i některé ženské komise při politických stranách. Svátek byl u nás poprvé oficiálně slaven v roce 1923.

Výběr článků

Načítám