Na nezapomenutelné zážitky stačí i jediný den prožitý v Římě

Tak například po návštěvě Baziliky Svatého Petra se vydejte ulicí Via del Conciliozione na nábřeží Tibery k monumetálnímu Castel Sant´ Angelo, jehož dějiny jsou velmi úzce svázány s dějinami Vatikánu a jenž sehrál svou smutnou roli v životě Giordana Bruna.

Po prohlídce pokračujte nábřežím kolem Justičního paláce k mostu Umberta I a na druhém břehu se vydejte ulicí Via Zanardelli ke skvostu barokního Říma - náměstí Piazza Navona. Dnes by již nikdo nehádal, že na tomto místě stával v minulosti stadion Domiziana.

Jedním z uměleckých klenotů náměstí je Fontána Čtyř řek - Dunaj, Rio de La Plata, Nil a Ganga. Je dílem Gianlorenza Berniniho a pochází z roku 1651, který si tak velmi naklonil přízeň papeže Innocenze X. V jejím středu se tyčí obelisk dovezený z Cirku di Massenzia. Další dvě fontány, které zde můžete obdivovat, jsou Fontana del Moro a Fontana Neptuna.

Když už jsme dorazili na Piazza Navona, protáhněme se uličkami na náměstí Piazza del Rotonda za Patheonem. Jeho dnešní podoba pochází z doby císaře Hadriána. Průčelí je tvořeno sloupořadím a samotné zdi rotundy jsou široké šest metrů, s přibývající výškou na své mohutnosti ztrácejí. Výška stropu rotundy odpovídá jejímu průměru - 43,30 m.

Původně zasvěcen všem bohům, později katolizován a zasvěcen Panně Marii mučedníků, slouží dnes jako národní mauzoleum, kde jsou pohřbeni, mimo jiné, italští králové Umberto I. a Emanuell II. a další přední osobnosti italské politiky a kultury. Také tato stavba  je spojena s Vatikánem. Papež Urban VIII. Barberini nechal odstranit část výzdoby a přenést ji do baziliky Svatého Petra - dal tak podnět k vzniku slavného popěvku "quod non fecerunt barbari, fecerunt Barberini".

Pokud se nenecháte příliš okouzlit architekturou Pantheonu, můžete zamířit úzkými uličkami za poslední perlou na šňuře jednoho dne v Římě - k Fontana di Trevi. Pokud není tato fontána nejhezčí fontánou Říma, je jistě jeho nejznámnější fontánou.

A opět se setkáváme s Gianlorezem Berninim. Společně s Pietrem da Cortonna se podílel na realizaci fontány. Smrtí papeže Urbana III., však byly práce přerušeny. Jejich obnovení nastalo v letech 1732 až 1751, kdy za papeže Clementa XII. byl tento celek dokončen Nikolou Salvinim.

Celé scéně vévodí Oblouk di Trionfo skládající se ze čtyř korintských sloupů převýšenou atikou se sochami a balustrádou. V levém výklenku pak najdeme sochu Abbondanza od F. Vellema. V pravém se pak nachází socha Salubrita od téhož autora. Koně cválající vodou jsou dílem P. Bracciho z roku 1762. Celá scenérie je pak vsazena do útesové krajiny.

V jednom dni jsme prošli částí Říma a poznali zlomek jeho kulturního dědictví. Zároveň jsme poznali život tohoto města pulzující v ulicích, kterými jsme se ubírali naší malou turistickou vycházkou.