Článek
Při této akci nejde pouze o fotbal, ale o týmovou spolupráci a odpovědnost, porozumění a umění vést diskusi. To vše bez rozhodčího, kdy hráči sami nesou odpovědnost za tvorbu a dodržování pravidel.
Před každým utkáním si hráči domluví pravidla, pak ve hře kontrolují jejich dodržování a po hře je společně hodnotí. Nerozhoduje výsledek sám, ale způsob, jakým byl dosažen. Tento princip fair play se pak přenáší do běžného života.
Za slunečného odpoledne se sešlo deset mužstev, aby podle výše uvedeného principu poměřily své síly. Ve dvou skupinách systémem každý s každým pak začal fotbalový maraton. Místní mládež či tradiční josefovské včelky, hasiči z Krajkové, mužstva ze Sokolova, Kraslic, mezinárodní dobrovolníci i zaměstnanci z Hartenbergu, a to samozřejmě včetně pořadatelského česko-keňského týmu.
Boj na trávníku byl urputný a k vidění byla zajímavá pravidla. Čáry jednou platily, podruhé ne, auty se kopaly nebo vhazovaly, za čarou se běhalo po jedné noze či po obou a každý vstřelený gól se oslavoval různě. Při sjednávání pravidel se musela překonávat i jazyková bariéra (ach, ta školní angličtina). A to vše za kouzelného komentáře ve svahilštině.
Zpočátku to působilo nesrozumitelně, ale i díky vkládaným českým slovům: „Běhej! Dobrý! Přihraj! Hezký!“ to postupně začalo dostávat smysl a ke konci odpoledne už to bylo zcela samozřejmé a vnímatelné.
Boje ve skupinách skončily. „Komise“ vedoucích týmů pak křížem určila vítěze skupin. Do velkého finále postoupila mužstva United Oranges dobrovolníků z Hartenbergu a mužstvo Půda ze Sokolova. Zde se pak naplno uplatnil princip fair play boje.
Přes jednoznačné vítězství 3:0 tým United Oranges nebyl vítězem. Rozhodující bylo dodržování dohodnutých pravidel a tak se z vítězství v celém turnaji radovalo mužstvo ze Sokolova. Odměny a blahopřání oběma finalistům pak předávali pořadatelé společně s přítomnými fotbalisty sokolovského Baníku.
Po celé odpoledne pak v přestávkách mezi zápasy probíhal program. Krajkovští dobrovolní hasiči úspěšné třikrát předvedli hasičský útok, největší ovace pak zaslouženě získali ti úplně nejmenší svým prvním vystoupením. Se zájmem sledovali diváci i tanečnice z organizace Člověk v tísni. Tři dívky předvedli tradiční romské tance. V dalším vystoupení pak za doprovodu bubnů zazněly keňské písně a tanec, ke kterému se následně připojili i diváci. Zájem vyvolalo i vystoupení místní skupiny Kroupata s jejich Šmoulími tanci.
Závěr na travnatém hřišti obstaralo divadelní vystoupení o tom, jaké potíže zažívá keňská dívka při uskutečnění svého snu hrát kopanou. Tradiční předsudky se i v rodině překonávají obtížně. A i toto poselství platí obecně. Bohužel, silný vítr neumožnil let balónu mezi stromy a tak se konala jen beseda o balónovém létání.
Zbývá už jenom poděkovat místnímu pořadateli – spolku Hartenberg a josefovským občanům za přátelské a pohodové odpoledne. Snad některá z myšlenek tohoto projektu zůstane v mysli účastníků.
