Článek
Svátek svatého Huberta slavíme 3. listopadu a toho dne začínají tradiční Hubertovy hony.
Hubert pocházel ze šlechtické rodiny v Akvitánii a žil na přelomu 7. a 8. století. Byl výborným lovcem, lidumilem i zastáncem spravedlnosti z družiny franckého krále Theodoricha III. Po osobní tragédii, kterou byla smrt manželky při porodu jejich syna, se podle legendy vypravil na lov. Byl právě Velký pátek.
Po těžkém životním osudu jej oslovilo v přírodě při lovu takové nečekané setkání s jelenem, který měl mezi parožím zářící kříž. A promluvil k němu nadpřirozeným hlasem: Huberte, proč stále lovíš a honíš zvěř. Je na čase, abys začal hledat mě, který se za Tebe obětoval.
Po tomto zážitku se Hubert rozhodl stát knězem. Víc než 10 let mu v tom pomáhal maastrichtský biskup Lambert. Později se Hubert stal jeho nástupcem v biskupském úřadě. Když byl zvolen biskupem, nechal na místě uložení ostatku sv. Lamberta v Lutychu postavit katedrálu.
Úcta ke Sv. Hubertovi se vzmáhala především od 15. století. Byly zakládány Hubertovy rytířské řády a různá bratrstva. V Bavorsku bylo bratrstvo sv. Huberta či lovecké trubky z roku 1444. Bratrstvo zaniklo, ale roku 1708 je obnovil kurfiřt falcký jako Řád Svatého Huberta. U nás byl Řád Svatého Huberta založen hrabětem Šporkem.
Svátek svatého Huberta si příznivci jeho cechu připomínají dodnes pořádáním mysliveckých mší, loveckých koncertů, nebo jízdou svatého Huberta. Hubertova jízda je vzpomínkou na anglické lovecké jízdy a hony na lišku. Tato tradice se přenesla v předminulém století i k nám a právě dnes přetrvává v podobě jízdy na počest svatého Huberta, patrona lovu.
Přesto, že se podle názvu jedná o loveckou jízdu, je při ní zakázáno jakkoli pronásledovat nebo lovit zvěř. Kořist představuje jezdec s liščí kožešinou na rameni. A tak zatím, co jezdec liška úspěšně uniká svým pronásledovatelům, jezdci překonávají méně či více náročné překážky. Odměnou pro všechny je krásná projížďka podzimní krajinou zakončená lovem na liščí ohon. Hubertova jízda symbolicky jezdeckou sezonu končí.
Na pozadí legendy sv. Eustacha, jednoho z nejstarších patronů myslivosti uctívaného na Křivoklátsku již stovky let, budou návštěvníkům hradu Křivoklát nabídnuty již po páté nevšední zážitky v pestrém průřezu kulturních a mysliveckých činností.
„Letošní rok představuje výročí spojená s Velkou pardubickou. Uplynulo 120 let od úmrtí Emila Fürstenberka, významného mastera parforsních honů a prvního stavitele kurzu Velké pardubické z rodu tehdejších majitelů zdejšího panství a hradu,” uvedl Ladislav Adam, pracovník vztahů k veřejnosti hradu Křivoklát.
„Myslivecké slavnosti letos navštíví i osobnosti spojené právě s Velkou pardubickou - Václav Chaloupka, Josef Váňa, František Zobal, Jan Kratochvíl, Josef Bartoš starší a František Vítek. V lovecké jízdě nesmí chybět liška, kterou bude představovat bývalá jezdkyně a dnes trenérka dostihových koní Tamara Křídlová,” dodal Ladislav Adam.