Článek
„Libavá byl vždycky můj sen,“ svěřil se Vítězslav knot z Nivnice při předávání certifikátů opravňujících k lovu na Libavé. Výherci převzali ceny ve čtvrtek 29. ledna u českého výrobce sportovní optiky společnosti Meopta v Přerově. Měli také možnost nahlédnout do výroby podniku, který existuje více než osm desítek let.
Úkolem soutěžících bylo odhadnout co nejblíže bodovou hodnotu CIC trofeje podle fotografie. Ta závisí na spoustě faktorů, mimo jiné třeba na délce, váze trofeje, své body má i barva. Čím více bodů, tím honosnější úlovek. Že to nebyl úkol jednoduchý, potvrzují i slova Libora Vaňka z Třebíče, který měl třetí nejbližší tip: „Trofej jsme s chlapama v práci převedli do 3D modelu, podle toho jsme určovali délky a ostatní parametry.“ Měření přinesla takřka přesný odhad, který činil 177,12 bodů.
Z několika stovek soutěžících nakonec vzešel vítěz, kterému se podařilo trefit hodnotu na setinu přesně. Stal se jím Jaromír Novák, řezník a uzenář z Pavlic u Znojma. Ten vsadil jen a pouze na zkušenosti. „Trávil jsem tím počítáním nějaký čas, něco už mám odloveno, takže jsem věděl, jak na to. Měl jsem štěstí,“ pochvaluje si lovec, jehož nejsilnější jelení trofej dosahuje hodnoty 180 bodů. Svým tipem 177,20 se trefil úplně přesně.
O sedm setin utekl jelen v bodové hodnotě 180 CIC Vítězslavu Knotovi z Nivnice. Ten tipoval hodnotu trofeje na 177,27 CIC. „Dlouho jsem to počítal a pořád jsem byl někde u 177 bodů. Setiny jsem nakonec určil podle dne narození mé dcery,“ podotkl Knot.
O tom, čí je to trofej, se vedly v mysliveckých sdruženích ohnivé debaty. Bylo mnoho takových, kteří za lovce tipovali některého z šéfů samotné Meopty. To byla ale slepá stopa, trofej ulovil 10. ledna 1993 Walter Köhler z Malé Moravy na Hanušovicku. Sehrál tak v soutěži takřka hlavní roli.
„Jelena jsem znal z říje, ale bohužel ulovit se mi ho tenkrát nepodařilo. Po říji jelen zmizel a objevil se až v prosinci, kdy ho místní hajný zahlédl u krmelce. Chodil jsem na něj až do silvestra, ale nepotkal jsem ho. Teprve 10. ledna se na mne usmálo štěstí. V noci napadl čerstvý sníh a mě to táhlo na „Krondörflovské paseky“. Po půlhodině čekání jsem věděl, že se mi dnešní namáhavý výstup vyplatí. Z temné stěny lesa vystoupili dva mladí jeleni, chvíli po nich i můj jelen. Nebylo na co čekat. Jelen se zastavil na 80 metrů. Záměrný kříž se ustálil na komoře a zimním lesem zahřměl výstřel. Jelen značil komorovou ránu, otočil se a tryskem se vracel zpět do bezpečí lesa. Po padesáti metrech zpomalil, zavrávoral a spadl do hlubokého sněhu. Každý myslivec si dokáže představit, jaké pocity jsem zažíval – věčný osmerák, 10 let, bronzová medaile,“ vzpomíná lovec, jehož trofej ohodnotila komise na 177,20 CIC bodů. Trofej dodnes visí v jeho pracovně.