Hlavní obsah

Myšlenka na založení jednoho českého fair trade obchůdku se narodila v Bangladéši

Novinky, Markéta Nešporová

Obrázky zborcené textilky, dětí za šicími stroji a otřesných poměrů v továrnách staví fanoušky módy do nelehké situace. Zavírat oči před procesem výroby však není třeba stejně jako výčitky svědomí při nákupu nového oděvního kousku. I oblečení totiž může být vyráběno spravedlivě či dokonce pomáhat.

Foto: Markéta Nešporová

Ručně vyšívané fair trade šátky z bangladéšské organizace Thanapara Swallows

Článek

Naprostá většina všech oděvů, které jsou k dostání v českých obchodech, dorazila na jejich pulty ze zahraničí. Některé přitom urazily i tisíce kilometrů a projely několika kontinenty.

Systém spravedlivého obchodování, neboli fair trade, se snaží vytvořit alternativu k této nekontrolovatelné produkci určené k maximalizaci zisků velký oděvních řetězců. Usiluje naopak o zvýšení zisku pro producenty v rozvojových zemích, rozvoj komunit, v nichž výroba probíhá a zapojení zranitelných skupin obyvatel.

Příkladem může být bangladéšská organizace Thanapara Swallows sídlící ve vesnici poblíž indických hranic. Toto družstvo zaměstnává více než 300 zaměstnanců, většina z nich pracuje právě v oděvní dílně. Během kompletně ručního procesu výroby zde vznikají nádherné, ručně vyšívané kousky například pro britskou značku People Tree či japonskou Fair Trade Company.

Jelikož výpadky elektřiny jsou na denním pořádku, vše probíhá témř bez ní - šije se na šlapacích strojích a pod kotly s barvou se topí dřevem. Ze zisků z prodeje financuje organizace školu, školku, zdravotní středisko i další rozvojové projekty.

Právě při návštěvě Bangladéše se zrodila myšlenka na založení jednoho fair trade obchůdku v Česku.

„V organizaci Thanapara Swallows Development Society, jejíž výrobky teď nabízím, jsem strávila tři měsíce. Nasávala jsem férovou atmosféru a zjišťovala, že je to všechno přece hrozně jednoduché. Zároveň jsem zjistila, že fair trade může být skutečně cestou ke změně životů konkrétních lidí v rozvojových zemích,” vysvětlila Markéta Nešporová, která za TukTuki stojí.

Při cestě domů nahradila osobní věci v batohu fair trade výrobky, které na místě nakoupila. Ty se pak staly základem pro e-shop TukTuki, který byl nedávno spuštěn.

Zatímco některé objednávky jsou vyřízeny během několika týdnů, doručení dalšího balíku z Bangladéše trvalo čtyři měsíce: „Chce to trpělivost a pevné nervy. Na tom všem mě ale baví, jak je jednání se zástupci dodavatelských organizací příjemné. Nejde o žádný tvrdý byznys a smlouvání o nejnižší cenu, komunikace je vždy přátelská a ještě se mi nestalo, že by mi organizace s čímkoliv nevyšla vstříc.“  

TukTuki je jedním z mála českých projektů dovážejících výrobky přímo od producentů z rozvojových zemí.

„Překupování výrobků od britských, německých či jiných fair trade značek je pouze zbytečným prodlužováním obchodního řetězce zvyšujícím cenu výrobku. Počet producentů z rozvojových zemí, kteří z takového obchodu těží, se tak snižuje, zatímco v řetězci přibývá beneficientů z vyspělých zemí. Dovážím všechny produkty přímo od výrobců, čímž zvyšuju zisk připadající producentům i podíl produkce odehrávající se přímo v rozvojových zemích,“ upřesnila Nešporová.

Výběr článků

Načítám