Článek
Libreto k muzikálu napsal a celé dílo zrežíruje Radek Balaš, známý muzikálový režisér. Celým dílem budou provázek známé hity Václava Neckáře, který si v muzikálu sám zahraje jednu z klíčových postav. Projekt byl představen na tiskové konferenci, která se konala 5. června v Praze.
Hlavní postavou příběhu je mladý muž, rodák z pražského Smíchova , který to v životě zatím nikam daleko nedotáhl. Prozatím mu klidně můžeme říkat třeba Martin. Marně se pokouší už kolikátou sezónu prosadit se jako herec a zpěvák, což je sice obor, který vystudoval na konzervatoři, ale pro nějž – upřímně řečeno – nemá velké vlohy.
Protože však neumí nic jiného, plácá se od konkurzu ke konkurzu, aniž by pořádně zavadil o práci. Poslední přítelkyně ho opustila právě před měsícem, protože žádná rozumná dívka nechce mít za přítele nýmanda. Jeho osobní i profesní život je už takřka v troskách, takže zpráva o úmrtí otce je jen zdánlivě posledním hřebíčkem do rakve.
Ne že by náš hrdina informaci o skonu svého táty nějak zvlášť prožíval. Otec opustil rodinu, když byly malému Martinovi pouhé tři roky a on jej od té doby neviděl. Náš mladý muž tedy celý život cítí ke svému otci spíše hořkou nenávist.
Všechno se začne měnit od chvíle, kdy je Martin pozván k notáři, aby se seznámil s otcovou poslední vůlí. Notář Martinovi sděluje, že jeho otec vlastnil několik zajímavých nemovitostí jako například Hotel Fialka, dvě horské chaty a lyžařský vlek, včetně několika stovek hektarů lesů a polností. Slušný majeteček pro nezaměstnaného herce! A Martin je jediným právoplatným a univerzálním dědicem, jenže nabytí dědictví má poněkud netradiční podmínku.
Martinův otec byl zapálený amatérský herec a dědictví připadne pouze tomu, kdo v malé šumavské vesničce jménem Tuškov obnoví dávno zaprášenou slávu místního ochotnického spolku a s nastudovanou hrou dovede tento spolek až do národního kola Jiráskova Hronova.
A teprve tady začíná náš opravdový příběh. Martin se tedy vydává do hlubokých šumavských hvozdů, kde lišky dávají dobrou noc. Martin těmito lidmi ze začátku pohrdá, čím víc je však poznává, tím více si uvědomuje jejich hlubokou lidskost a pokoru, který vyvěrá z nesnadného života v pohraničí.
Když totiž Martin přijede do Tuškova na pohřeb svého otce – o kterém navíc vůbec nic neví a teprve postupně bude skládat střípky jeho osudu – se zármutkem zjišťuje, že žádný amatérský spolek v místě už řadu let neexistuje. Pokud bude chtít získat své dědictví, bude muset zdejší amatérské divadlo znovu založit.
Příběh by měl působit nesmírně emotivně a lidsky, ale současně to všechno skýtá velký potenciál humorných situací a scén. Celý muzikál provázejí písně repertoáru právě Václava Neckáře. A jak celý příběh dopadne? Na to si budeme muset počkat do března příštího roku.
