Článek
Chaplin je jednou z nejvýraznějších tvůrčích osobností filmu a nejznámějších tváří stříbrného plátna. Jemu vymezený životní čas svým dílem překračuje, má co říci dnešku i zítřku.
Renomé získal již jako osobitý komik v zlaté éře němých grotesek. Proslavil se řadou vlastních celovečerních filmů, kde držel svou od pohledu rozpoznatelnou figuru tuláka Charlieho. Dokázal mistrně sladit komiku se smutkem, smích se slzami. Filmy sycené sociálním cítěním nestály na znalosti intelektuálním nadhledem, pramenily z osobních prožitků a vnímavosti. Pro jeho tvorbu byly stejně významné jako obrovský talent.
Není jistě snadné uchopit životní příběh složité, mnohovrstevnaté osobnosti žánrem muzikálu. Nelehké dětství, složité vztahy s rodinou, s partnerkami, tvůrčí pochybnosti a problémy, střet s politickou mocí. To vše se tvůrci Christopher Curtis (hudba) a Thomas Meehan (libreto) snažili postihnout, a možno říci: podařilo se.
V daném žánru a rozsahu se nemohli vyhnout jisté schematizaci i idealizaci, přesto se jim podařilo přiblížit Chaplina jako umělce i člověka. Charlie, hrdina z dávné éry němého filmu, před očima diváků na scéně Městského divadla Brno znovu ožívá. K radosti ze setkání se starým známým, i s nostalgií, že další jeho filmy už do kin nepřijdou
Hudba barví děj, evokuje dobu, má značný podíl na úspěchu, přispívají i taneční čísla. Muzikál má švih a spád, svižněji „odsýpá“ v prvé půli. Výborné jsou scéna i kostýmy. Bez sekvencí z některých Chaplinových filmů se nelze obejít, dodávají dobový kolorit i dojem návštěvy v dávném hollywoodském studiu. Herců se na scéně vystřídá mnoho, někteří musejí zvládnout více rolí.
Chaplin se obtížně vyrovnává s příchodem zvukového filmu, nechce také být již vázán syžetem svého tuláka, vnitřně však jistě ví, že ušil on sobě sám, jak mu sedl a přivedl k úspěchu a slávě. V muzikálu „němý“ Chaplin zpívá, o premiéře v podání Daniela Rymeše, který zaujal a roli s všestrannými požadavky zvládl. Už fyziognomií má k postavě blízko. Vybrán byl dobře. (Alternuje Marco Salvadori.) Jako malý Charlie okouzlil na premiéře Erik Seďa.
Nápadité a přiléhavé je využití slavné sekvence z až melancholicky jímavých Chaplinových Světel velkoměsta. Tvůrcům muzikálu se stala paralelně symbolem osudového setkání a sblížení stárnoucího Chaplina s Oonou (na premiéře Barbora Remišová).
Po dvaceti letech si někdejší hvězda Hollywoodu může přijet do Spojených států, kam byl návrat pro neamerickou činnost nežádoucí. Přebírá sošku Oscara za celoživotní přínos kinematografii. Muzikál má happy end, Městské divadlo titul, na který budou diváci chodit, myslím, zvlášť rádi. Režii inscenace měl ředitel divadla Stanislav Moša.
