Článek
Kdy Keltové přichází na území dnešní Šumavy, asi přesně nezjistíme. Podle historiků a archeologů jeden z keltských kmenů - Bójové - se na našem území objevuje někdy ve 4. století př. n. l. Je však pravděpodobné, že první Keltové pronikali do Gabréty, jak se Šumava nazývala, již mnohem dříve.
Sehrálo při osídlování Šumavy roli keltské náboženství?
Od antických autorů víme, že náboženství hrálo v keltské společnosti rozhodující úlohu, a to především díky mocným a vzdělaným druidům, kteří měli znalosti z nejrůznějších oborů. Je tedy klidně možné, že Šumava byla „vytipována“ některým z druidů.
„O keltském náboženství toho vůbec víme dosti málo. A přece o něm byla napsána už řada knih, vysloveno množství hypotéz, jeho tajuplnost a nezodpovězené otázky vzbuzují stále silný zájem,“ uvádí Anna Bauerová v knize Zlatý věk Keltů v Čechách.
Vzhledem k tomu, že Keltové nic nesvěřovali písmu, můžeme pouze spekulovat a spoléhat se na pravdivost informací, uváděných antickými autory, jakými byl například Caesar. Ten kromě jiného konstatuje, že v určité roční době se druidové scházeli na posvátném místě v území Carnutů, považovaném za střed Galie. Odkud ale druidové na toto setkání přicházeli? Pouze z Galie?
Proč se nenašlo více předmětů?
Se zajímavým postřehem v souvislosti s keltským oppidem na Sedle u Albrechtic přichází Jiří Waldhauser ve své knize Keltské Čechy:
„Z poměrně hustě osídleného vnitřního prostoru hradiště byly odkryty dva zahloubené domy o rozměrech 6 x 4 metry. Nálezy neoplývají žádnou vidinou zvláštního bohatství Keltů, obývajících opevněné sídlo.“
Jestliže bylo oppidum Kelty (a možná po nich i dalšími národy) využíváno, proč se nenašlo více předmětů? Ta samá otázka nás napadne i v případě nedalekého Obřího hradu, kde je situace daleko horší, pokud jde o nálezy. Vezmeme-li v úvahu, že na Šumavě Keltové intenzivně těžili zlato, pak je tato „nálezová nouze“ ještě více zarážející. Samozřejmě lze celou záležitost vysvětlit tím, že Keltové byli šetrní a pořádní. Před odchodem z lokality prostě vše pečlivě naložili a odvezli.
Ukrytý keltský poklad?
K vysvětlení lze mít i jiný přístup, s nímž sice odborníci a vědci nemusí souhlasit, ale na druhou stranu proč ho nevyslovit. V případě Obřího hradu se jako o jedné z verzí, k čemu byl ve skutečnosti Kelty využíván, spekuluje o tom, že zde možná fungovalo jakési úložiště vytěženého zlata. Pak by ovšem muselo být vybudováno zázemí pro stálou (možná i početnou) stráž, která by po sobě jistě zanechala stopy. Nic takového ovšem Obří hrad nevykazuje.
A co když Keltové zlato ukrývali na úplně jiném místě, nenápadném, zastrčeném a do dnešní doby příliš neznámém? Pouhá spekulace? Možná. Na druhou stranu pověstí o zlatém pokladu, podzemním království a tajných chodbách je na Šumavě víc než dost. A skutečně známe veškerá místa, kde Keltové pobývali?
I v dnešní době přináší lidé obětiny na údajný obětní kámen na Obřím hradu
Sedlo u Albrechtic - místo, kde si Keltové vybudovali opevněné hradiště