Článek
Ondřej Sekora (1899-1967) se zapsal i do dějin našeho sportu, divadla či komiksu. Výstava MZM ke 120. výročí narození autora se proto zdaleka netýká jen Ferdy, Berušky či Brouka Pytlíka.
Autoři pod vedením kurátora Tomáše Prokůpka z Oddělení dějin literatury MZM chtějí reflektovat všechny Sekorovy základní autorské polohy, ukázat pestrost jeho tvorby. Základ prezentace tvoří bohatý fond muzea doplněný výpůjčkami z řady dalších sbírkotvorných institucí. Výstava obsahuje originály ilustrací ze Sekorových slavných i méně známých knih, novinové kresby a karikatury, soukromou malířskou tvorbu, scénografické projekty i loutky vytvořené podle Sekorových návrhů. Počítá se s vydáním obsáhlé monografie.
„Sekorova životní a umělecká dráha v mnoha ohledech dokonale zrcadlí historické a politické zvraty, kterými naše země prošly od konce první světové války až po začátek šedesátých let 20. století, a tak jeho příběh ve zkratce shrnuje i komplikovaný příběh Československa dané doby,“ říká Prokůpek. „Životní příběh Sekory se přitom v mnohém blíží příběhu mravenčího všeuměla, který prošel řadou protivenství, zažil dobrodružství ve velkém světě a nakonec díky svému talentu a píli uspěl (nejen) ve vlastním mraveništi,“ dodal.
Sekora je rodákem z Králova Pole, které se v období 1. československé republiky stalo součástí Brna. Byl z početné rodiny, otec mu zemřel, když měl sedm let. V roce 1921 nastoupil do brněnských Lidových novin, kde byl jedním z těch, kteří spoluvytvářeli tvářnost legendárního deníku meziválečných let. Zdejší intelektuálně podnětné prostředí významně ovlivnilo Sekorův osobnostní růst.
Zásadní byly také dva dlouhodobé pobyty v Paříži, které jako zahraniční dopisovatel LN absolvoval v letech 1923–1924 a 1927–1928. Zde ho oslovilo ragby, sehrál pak významnou roli při jeho prosazení v Československu. Velký význam měly Sekorovy pařížské inspirace v oblasti výtvarného umění.
V Lidových novinách měl vedle sportovní rubriky a kresleného humoru na starosti dětský koutek. Pro ten vznikaly jeho obrázkové seriály. V roce 1933 tu přišel na svět Ferda Mravenec. Velký úspěch následoval po přepracování komiksových příběhů do prozaických knížek.
Sekorovu práci přerušila druhá světová válka. Pro židovský původ své ženy musel odejít z redakce Lidových novin, nakonec skončil v pracovních táborech. Po osvobození mohl navázat na předchozí aktivity. Byl redaktorem deníku Práce a Státního nakladatelství dětské knihy, později odešel do svobodného povolání, věnoval se psaní a ilustrování dětských knížek, ale např. i spolupráci s nově založenou Československou televizí. Rozsáhlou tvůrčí činnost ukončila vážná nemoc.
