Článek
Po stranách se tak odvíjí děj - pásmo krajiny na obrazech na plátně jako na okénkách filmu - a shůry se opět odvíjejí na zem monumentální svitky na plátně a papíře. Vzniká tak trojrozměrný přenos krajiny, která se pohybuje na pomezí abstrakce a symbolu, a nabízí svůj prostor k vstoupení a interakci.
Patrik Hábl (1975) je malíř, kráčející po cestě směrem ke konceptu. Tu se ocitá na začátku, u obrazu v bodě nula, tu někde mezi obrazem a konceptem, tu skoro u cíle, který však ve skutečnosti cílem není. Patrikův koncept se totiž paradoxně zakládá na „obhajobě klasického obrazu“.
Svůj původně „klasický“ malířský výraz, blízký severské expresi, Patrik postupně rozostřuje, experimentuje s materiály i technikou a přechází k háblovsky charakteristické neštětcové malbě.
Kurátokou výstavy je Lucie Šiklová. Výstava potrvá do 28. března.
