Článek
Startovní seminář se v únoru uskutečnil v Krupce na Teplicku. „Mnoho zájemců jsme museli odmítnout,“ sdělil Michal Urban, předseda Montanregionu Krušné hory-Erzgebirge. Obdobný workshop se uskuteční 5. března na radnici v Jáchymově a na Božím Daru, chystají se i další města.
Hned první řečník zdůraznil, proč se vlastně zrodila myšlenka světového dědictví UNESCO. „Konvence byla od počátku míněna pro porozumění národů: Myšlenka vznikla na troskách 2. světové války, po roce 1945. Snahou bylo podpořit soudržnost národů, aby poznávaly kulturní dědictví druhých zemí, vědecky spolupracovaly,“ uvedl Helmut Albrecht z Bergakademie Freiberg, jeden z otců projektu, který loni po dvaceti letech snažení vyvrcholil zápisem Hornické krajiny Krušnohoří-Erzgebirge na seznam UNESCO.
„Někteří nevěřili, že skutečně k zápisu dojde,“ podotkl s tím, že česká ani německá strana by samy za sebe neměly šanci se na seznam dostat. Přeshraničnost významně pomohla. „Je to náhoda historie – díky evropské integraci se stala hranice téměř nevýznamnou. Lidé ji zde vždy překračovali a spolupracovali. To až v nedávné historii došlo k tvrdé hranici,“ připomněl tradici česko-saského soužití, a dodal: „Stačí být přáteli.“
Ani jedna z národních stran tak nezastírá, jak důležité je připomínat objekty, jako je Rudá věž smrti, které k integritě a autenticitě jedinečné montánní krajiny přispívá. „Jde o důležitý prvek, který připomíná těžbu uranu a politické a společenské souvislosti, byť nevypráví hezkou část historie,“ podotkl Albrecht.
Všichni očekávají, že využije-li se dostatečně potenciál toho, že je Krušnohoří na prominentním seznamu světového dědictví, posílí to image celého regionu. A to včetně sebevědomí lidí, pokud se jim dostane pod kůži, že žijí ve významné krajině.
Velkou poptávku zaznamenávají realizátoři montánního projektu od škol. Začaly tak vznikat nové vzdělávací materiály, které mají UNESCO, zejména s odkazem na Krušnohoří, podat mladým atraktivní formou.
Podílí se na nich například Josef Märc, didaktik dějepisu, pedagog Katedry historie FF UJEP Ústí nad Labem, který na akci také promluvil. Jeden z výstupů najdete na https://www.npu.cz/erzgebirge. Jde o digitální mapu „UNESCO-Krušnohoří“ (záložka Památky hrou).
„Bez toho, aby se znalosti přenášely na další generace, by se povědomí ztratilo,“ podotkl Michal Urban. České školy podle něj zatím oproti německým projevují nezájem. „Nedejbože jít do terénu,“ povzdechl si dokonce. „Všechny školy by měly navštívit místo spjaté s komunistickým režimem,“ myslí si přitom například Josef Märc, s poukazem na zmíněnou Věž smrti v Jáchymově.
„Krupka může jít příkladem. Potřebujeme takový postoj převést i do západní části Krušnohoří, ale nikoli jen jednorázovými akcemi, ale zabudovat téma do stálého vyučování,“ míní Urban, podle něhož je zapsaná hornická krajina uznáním generací před námi, které ji tvořily v potu tváře.
Němečtí hosté a přednášející Katharina Jesswein a Helmuth Albrecht z Bergakademie ve Freibergu.
Michal Urban z Montanregionu Krušnohoří-Erzgebirge.