Článek
Praha ležela pod těžkou smogovou pokrývkou, až k Voticím byla obloha šedá jako vlčí kůže. Pak u Loudilky vykouklo slunce a po kraji bylo azurově vymalováno.
Chce to trochu si přivstat, ač mají parkoviště (zdarma) celkem velkou kapacitu, zájemců je mnohem více. Skiareál Monínec táhne svou dostupností i podmínkami.
Čtyřsedačková lanovka s kapacitou 1200 osob/hod. vás vyveze na konec červené sjezdovky dlouhé 1200 metrů. Alpy to nejsou, ale zalyžujete si slušně. V horní části svahu vyváží lyžníky 600 metrů dlouhá dvoukotva.
U dolní stanice najdete samoobslužnou restauraci, půjčovnu a servis sportovního vybavení. Je tu i možnost snowtubingu, což je jízda na velkých pneumatikách ve speciální dráze.
Lyžařští instruktoři jsou andělé trpělivosti
Nikdo se s lyžemi na nohou nenarodil, o první krůčky na lyžích a snowboardech se starají instruktoři lyžařských školek.
Než byste se vztekali s ratolestí a stejně ji nic nenaučili, vyplatí se děti svěřit jim. Mají obrovskou trpělivost, a hlavně individuální přístup ve chvílích, kdy rodiči už začíná lomcovat adrenalin vzteklosti. Stačí pár hodin a děti už se začnou těšit, až si stoupnou na svah jako dospělí.
Večerní lyžovačka
Lyžování na sjezdovce končí v 16 hodin, poté vyjedou na svah rolby a připraví sjezdovku na večerní lyžování. Zájemců je mnoho, povětšinou návštěvníci ubytovaní v některém z rekreačních zařízení. Běžkaři mají areál na vrcholu kopce, směřuje k Ounuzi, vsi, kde jakoby se zastavil čas.
Kdysi tu točili pohádky Princ Bajaja či Honza málem králem, některé z domů vypadají, že na ně od té doby nikdo nesáhl, i zbořeniny tu najdete, další jako vystřižené z chalupářského magazínu.
Nedaleko se nachází i původní Poštovna ze Sněžky, na opačnou stranu u Cunkova pastvina se stádem bizonů.
A kdo nesportuje, ten se tu alespoň nadýchá opravdu čerstvého vzduchu.
