Hlavní obsah

Mlýn Dřevíček nedaleko Hronova zve k návštěvě

Novinky, Markéta Machová

V roce 2011 zpřístupnil Arne Šubrt v Horním Dřevíči nedaleko Hronova mlýn, ve kterém bydlí, veřejnosti. Návštěvníci regionu Kladské pomezí tak mají nejen v červenci a srpnu, kdy se prohlídky konají denně, možnost navštívit stavbu, která byla do své současné podoby dostavěna v roce 1922.

Foto: Arne Šubrt
Článek

Její technologické vybavení bylo dokončeno ve třicátých letech minulého století. Kromě původního vybavení zažijí návštěvníci během prohlídky mlýna i živou ukázku skutečného provozu.

V roce 1917 koupil čerstvě vyučený a po vlastním podnikání toužící mlynář Ladislav Baudyš zchátralý dřevěný objekt, a o dva roky později na tomto místě začal stavět zděný mlýn. Ten spolehlivě sloužil ke spokojenosti svého majitele až do začátku 2. světové války.

Poté, co byl Horní Dřevíč zabrán do Sudet a sousední Velký Dřevíč zůstal český, nastaly mlynáři problémy. Český mlynář na německém území to neměl vůbec lehké. Jeho sousedé Němci se k němu báli chodit mlít obilí, a z české strany přes hranici nikoho nepouštěli. I přes velkou obezřetnost byl mlynář v roce 1941 zatčen gestapem a propuštěn ze zajetí až v dubnu 1945.

Šťastné časy nečekaly na mlýn a jeho majitele ani po roce 1948 a nakonec byl zestátněn. Přes všechny těžkosti let válečných i let budování socialismu, se vše ve mlýně dochovalo v původním provedení, bez dodatečných úprav tak, jak byl mlýn v roce 1941 poprvé nuceně odstaven z provozu. 

V jeho útrobách najdete veškeré zařízení potřebné k přeměně obilí na tříděnou mouku, včetně pověstné mouky dvounulky. Vybavení mlýna si můžete prohlédnout nejen jako jednotlivé muzeální předměty, ale při živé ukázce skutečného provozu. Nabízí se možnost obdivovat to, jak je celý systém vzájemně propojen a plně funkční i to, že slovo „automatizace“ nebyl pro tehdejšího mlynáře neznámý pojem.

Mlýn je důkazem umu tehdejších techniků, inženýrů, řemeslníků a obyčejných dělníků, kteří dokázali zkonstruovat a vyrobit tak důmyslný systém, který dlouhodobě fungoval bez vážných poruch ke spokojenosti mlynářů a následně i kuchařů. 

A světe div se, ke kvalitnímu namletí mouky před více jak 80 lety nebyla potřeba žádná elektřina ani výpočetní technika. Stačilo, že v potoce bylo dost vody, která poháněla vodní kolo a od roku 1932 Francisovu turbínu o výkonu 11 koňských sil. Kdo nevěří, ať se přijde podívat. Mlýn ve Dřevíčku je toho důkazem.

Na doplnění expozice jsou v prostorách mlýnu umístěny i některé stroje pekařské a v neposlední řadě i pravá chlebová roštová pec z roku 1925, ve které se daří i v dnešní době péct kvalitní kváskový chléb.

Podrobnější informace o kulturní památce Mlýn Dřevíček včetně otevírací doby, najdete na webu www.mlyndrevicek.cz. 

Výběr článků

Načítám