Článek
Pořádá pravidelné přednášky a besedy, poznávací turistiku a vlastivědné vycházky, turistické výlety, dokonce i tajné, sportovní vyžití včetně testů fyzické zdatnosti. Specifikou jsou lekce psychomotorických cvičení. Šikovné ženy a muži spolku se pravidelně zúčastňují soutěže Šikovné ruce našich seniorů v Lysé nad Labem.
Na čtvrtek 10. května pozvaly na besedu dvě z členek svého někdejšího profesora, legendárního češtináře, autora učebnic a spisovatele Miloše Hoznauera.
Miloš Hoznauer (* 1929) se narodil v Drahelicích (část města Nymburk). Vystudoval nymburskou reálku a Filosofickou fakultu UK. Učil na středních školách, externě přednášel na univerzitě. V šedesátých letech se stal veřejně známým svými články v Literárních novinách, jimiž si ale na sebe poštval komunistické pohlaváry. Stal se zapovězeným autorem, jeho knihy nesměly vycházet. Po listopadu 1989 přednášel na Pedagogické fakultě UK exilovou a samizdatovou literaturu. Vydal několik biografií českých spisovatelů a několik prozaických děl (Cesta do hlubin kantorovy duše, Lodní kufr, Stařec na čekané).
Ve dvouhodinové besedě v klubovně spolku v tzv. poděbradském Pentagonu nezapřel téměř devadesátiletý profesor Hoznauer učitelskou profesi. Celou dobu přecházel mezi posluchači a zapojoval je do diskuse.
Vyprávěl o svém pestrém životě, o své početné rodině, o tom, jak jako student neměl rád školu, která se mu později stala osudem. „Absolvoval jsem reálku se čtyřkami a když se mě po maturitním večírku profesor zeptal, co chci vlastně v dalším životě dělat, řekl jsem, že se stanu jeho kolegou a budu učit na gymnáziu. Všichni to brali jako povedený žert. Stal se ale skutečností,“ řekl.
Debata se ale stočila i k současné situaci ve školství, vzpomínkám na poděbradské spolužáky i k literární tvorbě. Miloš Hoznauer dokonce zarecitoval několik svých básní.
Členové Spolku pro aktivní život prožili s panem profesorem pěkné a inspirativní odpoledne.
Pan profesor beseduje se členy spolku
Na téměř devadesát rozhodně Miloš Hoznauer nevypadá