Článek
Město mělo namále
Zdivočení krajina zažila po válce, po odsunu německého obyvatelstva, kdy přišli, a většinou po vyrabování všeho zase odešli novoosídlenci.
Současné Úterý, zejména jeho náměstí s nově opravenými hrázděnými domy, je od roku 1992 památkovou zónou. Zbytkem toho, jak kdysi horníky založená osada rozrůstající se do městyse vypadala. Po odsunu původního obyvatelstva zůstala řada domů prázdných a chátrala. Některé během 50. let dokonce zbourali. Nebýt chalupářů, kteří již v 60. letech objevili úterskou nádheru, bylo by vše odepsáno jako další vesnice v Tepelské vrchovině i celém Slavkovském lese.
Některé skončily jako cíle dělostřelectva a ženistů ve vojenském prostoru Prameny, který zde od roku 1946 na krátkou dobu vznikl. Na úspěšný boj děl s domy v obci Literbachy/Prameny se přijel ve vojenské uniformě podívat i první dělnický prezident Klement Gottwald. Když se dostřílelo, přesunulo se vojsko na Doupov.
Prý za to může havran
I když se v pověsti o založení Úterý hovoří, že tu byli němečtí horníci, archeologické výzkumy ukázaly dřívější přítomnost Slovanů, dokonce tu mělo být keltské hradiště.
Město má v erbu havrana se zlatým prstenem. Usnuvšímu horníkovi se v lese zdálo, že sleduje havrana, který v zobáku nese prsten. Pták klenot upustil, horník si pamatoval místo a šel si cvičně kopnout do země. Dobře udělal, našel zlato.
Nad havranem je v erbu ještě položeno paroží s hraběcí korunkou.
Výhody za dobrý výnos
V prosperující kovkopské osadě se roku 1200 zastavil Přemysl Otakar II., osadu povýšil na městys s tržním právem, v tom období vznikl název Úterý. Obec později spadala pod klášter v Teplé, mor roku 1380 vylidnil celý kraj. Přežila i husity, ti odtud vyhnali Němce, a když se vyhnanci vrátili, chytli kališnické způsoby, takže se tepelský opat rozčílil a do doby, než zase přijdou k rozumu, vyhlásil nad nimi klatbu. Což bylo dost brzy.
Úterý vzkvétalo, vynášelo, a proto obdrželo řadu práv. Germanizace ve velkém přišla počátkem 17. století, za třicetileté války bylo téměř zničeno, velký požár přišel roku 1656.
Po 1. světové byla v kraji velká bída, po vzniku ČSR území připojili k nové republice, i přes smíšené obyvatelstvo tu nebyly větší roztržky. Po Mnichovu Úterý připojili k Říši, Němci se hlásili hrdě k führerovi.
Po válce přišel ve vylidněném kraji úpadek, poté nastal pozvolný vzestup. Nyní má střed středověkého města opraveny téměř všechny domy, hezkou radnici i rodný dům zakladatele Mariánských Lázní tepelského opata Kašpara Reitenbergera (1779-1860).
V roce 1950 sem zavítali filmaři, točil se snímek Zvony z rákosu.
V okolí: Mariánské Lázně, rašeliniště na Kladské, klášter Teplá, zámek Bezdružice, Konstantinovy Lázně, zřícenina Krasíkova a Gutštejna
