Hlavní obsah

Maso jako víno aneb Ohlédnutí za seminářem Bio v regionu Moravskoslezského kraje

Novinky, Sylva Horáková

Hovězí maso bylo hlavním tématem semináře věnovaného regionální bioprodukci, který 22. listopadu hostila Střední škola hotelnictví a služeb v Opavě. Nad ekologickým zemědělstvím se zde setkali lidé tří světů: zemědělci – dodavatelé surovin, studenti gastronomie – jejich potencionální odběratelé a pedagogové.

Foto: Sylva Horáková

Studenti Střední školy hotelnictví a služeb a Vyšší odborné školy Opava na semináři.

Článek

Biohovězí z pastvin je téměř neznámé

„Schopnost docenit kvalitní hovězí maso u dnešních spotřebitelů by se dala přirovnat ke schopnostem ocenit dobré víno před patnácti lety. Jen málokdo to uměl. Kultura pití vína ale obrovsky vzrostla. Mnohem více lidí umí dnes vína ocenit a za dobrá jsou ochotni si připlatit. Věřím, že u hovězího masa to půjde obdobnou cestou. Lidé se naučí číst etikety. Zjistí, že maso prodávané v běžné maloobchodní síti nepochází většinou ze zvířat masných plemen, začnou rozlišovat kvalitní surovinu, najdou si svého dodavatele a také budou umět hovězí maso správně kulinářsky připravit,“ říká Jan Hořák z Janovic u Rýmařova, chovatel a šlechtitel masného skotu, na jehož pojízdnou masnu čekají stálí zákazníci v širokém okolí.

Sám pro přítomné připravil karbanátky z mletého biohovězího, které se podávaly v bulce jako burgery, aby budoucí hoteliéři pochopili, jakou kvalitu nabízí jídlo z regionu, i jak významný je osobní přístup a příběh v jeho marketingu a odbytu.

V bedýnkách nemusí být jen biozelenina

Své sýry představila také Markéta Toběrná majitelka Ekofarmy Šťastná koza z Velkých Albrechtic. Malá rodinná farma vznikla teprve v roce 2010. O rok později začali prodávat mléko ze dvora a od roku 2012 nabízí nemalé spektrum biovýrobků (tvarohy, jogurty, čerstvé i zrající sýry) z vlastní certifikované sýrárny. Ačkoliv jim hlavní odbyt zajišťují dodávky obchodníkům, budoucnost vidí v přímém prodeji spotřebitelům. Proto také vloni zahájili, jako první v České republice, distribuci mléčných biovýrobků bedýnkovým způsobem.

Podobnou vizi měli před zhruba pěti lety i manželé Šelongovi z Pustějova, kteří dnes v systému komunitou podporovaného zemědělství zásobují řadu rodin vlastnoručně vypěstovanou zeleninou.

„Když s touto myšlenkou manželka přišla, nevěřil jsem, že to může fungovat. Nyní uznávám, že jsem se mýlil. Pokud se sezóna vydaří, máme radost, že jsou lidé, kteří od nás zeleninu odebírají, spokojeni. Pokud se nám sezóna nevyvede, oceňujeme, že sdílí i riziko neúrody,“ řekl Pavel Šelong.

Mezi studenty a učitele přišel také Tomáš Soška, jednatel společnosti Vitaminátor s.r.o., která obhospodařuje přes 60 hektarů ekologických sadů v okolí obce Sosnová.

Na opavském semináři nechyběla informace o kontrole a pravidlech certifikace a značení biopotravin od Ing. Milana Berky z kontrolní organizace KEZ o.p.s. 

Spolupráce pro budoucnost

„Potěšilo nás, že setkání pootevřelo dveře pro další spolupráci – propojení teorie s praxí. Je zájem o návštěvy ekofarem, dokonce zástupci dalších škol by rádi téma ekologického zemědělství a biopotravin zakomponovali do výuky,“ uvedla organizátorka projektu Bio v regionu Andrea Hrabalová z olomouckého Bioinstitutu.

V Moravskoslezském kraji hospodaří ekologicky 384 ekofarem na celkových 55,3 tis. ha. Od roku 2005 vzrostl počet ekofarem více než šestkrát. 

Výběr článků

Načítám